Svet pod bombami: Od Guernicy po Hirošimu

Popis

1. část: V roce 1911 shodil italský letec Giulio Gavotti první bomby v dějinách na libyjské povstalce. To byl teprve začátek. Když v roce 1933 uchopil v Německu moc Adolf Hitler, v letecké zbrani okamžitě uviděl nástroj k ovládnutí světa. Ozkoušel ho uprostřed občanské války ve Španělsku, 26. dubna roku 1937 bylo na poklidné městečko Guernica svrženo 40 tun bomb. Japonci ve stejném roce zahájili invazi do Číny ještě ničivějšími nálety. Později, během druhé světové války, se stalo bombardovací letectvo postrachem celého světa. Popelem lehla Varšava, Němci bombardovali Londýn a Spojenci jim nezůstali nic dlužni. Nenápadný vědec Frederick Lindemann připravil pro Královské letectvo plán na zničení největších německých měst kobercovým bombardováním. Letecký maršál Arthur Harris posílal nad největší německá města stovky a tisíce bombardérů, jejichž cílem bylo ničit vše, včetně hustě obydlených čtvrtí.2. část: V noci 28. července 1943 provedlo britské bombardovací letectvo svůj doposud nejmasivnější nálet. Cílem se stalo druhé největší německé město, Hamburk. Piloti hlásili, že za sebou zanechali ohnivé peklo, jehož záři bylo možné spatřit ze vzdálenosti tří set kilometrů! Během jediné noci bylo zničeno tři sta padesát tisíc domovů. Němci se kupodivu semkli a bombardování je spíše posílilo. Jak později ukázaly statistiky, bylo mnohem nebezpečnější být na palubě bombardéru než žít v bombardovaném městě. Na zemi zahynuly statisíce německých civilistů a ve vzduchu tisíce spojeneckých letců. Do ničivého bombardování se zapojily i Spojené státy americké, které později porazily Japonsko za cenu obrovského množství zmařených životů obyčejných Japonců. Nejsmrtelnějšími nálety nebyly kupodivu útoky atomovými bombami na Hirošimu a Nagasaki, ale bombardování Tokia v březnu roku 1945. V pekelné zkáze, způsobené poměrně novým vynálezem nazvaným napalm, zemřelo sto tisíc lidí.

Hrajú

Didier Bezace

Réžia

Emmanuel Blanchard