Mystery Files
Popis
Seznam dílů:Král ArtušLegenda o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu – jedna z nejromantičtějších středověkých legend a také jedna z nejkrásnějších, známá nejen v místě svého zrodu, ale po celém světě, která ožívá v dalších a dalších filmových a televizních zpracováních, v nichž se objevují slavná herecká jména. Příběh cti a slávy, příběh slavného krále Británie, příběh statečnosti, lásky a zrady. Je však tato legenda pouze vybásněným příběhem, nebo má historické pozadí? Je král Artuš a jeho rytířská skupina, jeho hrad Kamelot a meč Excalibur pouze krásná pohádka či pověst? Odborníci na historii středověké Británie, jež tehdy ještě nebyla „Velkou“, zkoumají historické záznamy a archeologické nálezy aby odhalili, zda tato legenda, tento krásný a romantický příběh má reálné historické jádro. Pátrání není uzavřeno, neboť práce historiků, zejména při zkoumání tak vzdálených dávných událostí málokdy skončí jasným závěrem a důkazem. Práce historiků bude pokračovat možná ještě velmi dlouho. Ale z dosud nalezených a prozkoumaných historických pramenů je vcelku jasné, že příběh o králi Artušovi své faktické historické jádro má, byť se v legendách o něm možná spojují osudy více lidí a není úplně jisté, která z historicky doložených osobností je tím „správným králem Artušem“. Nabízíme vám tedy zajímavá fakta, přesvědčivé, či méně přesvědčivé důkazy, a zajímavé teorie o králi Artušovi i o zrození jeho legendy. Poučte se i pobavte a vzpomeňte si na tento dokument, až zase budete v televizi, v kině či na DVD sledovat některý z filmů o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a meči Excalibur.Robin Hood Robin Hood, slavný rebel, bojující s nottinghamským šerifem, skvělý lučištník, rozený vůdce, přítel krále Richarda zvaného Lví Srdce, král Sherwoodského lesa, partner krásné dívky Marianny. Je tato legenda pouze vybásněným příběhem, nebo má historické pozadí? Byl Robin Hood pouze baladickým hrdinou, nebo se jedná o historickou postavu, o níž lze najít záznamy ve starých dokumentech a archívech? Odborníci na historii středověké Británie, jež tehdy ještě nebyla „Velkou“, zkoumají historické záznamy a archeologické nálezy aby odhalili, zda tato legenda, tento krásný a romantický příběh má reálné historické jádro. Pátrání není uzavřeno, neboť práce historiků, zejména při zkoumání tak vzdálených dávných událostí málokdy skončí jasným závěrem a důkazem. Bude tak pokračovat možná ještě velmi dlouho. Ale z dosud nalezených a prozkoumaných historických pramenů je vcelku jasné, že Robin Hood žil, že příběh své pravdivé historické jádro má, byť se v legendách o něm zřejmě spojují osudy nejméně dvou mužů a není úplně jisté, která z historicky doložených osobností je tím „správným Robinem Hoodem“. Nabízíme vám tedy zajímavá fakta, přesvědčivé, či méně přesvědčivé důkazy, a zajímavé teorie o králi Sherwoodského lesa Robinu Hoodovi, a jeho skupině ostrých chlapíků i o zrození jeho legendy. Poučte se i pobavte a vzpomeňte si na tento dokument, až zase budete v televizi, v kině či na DVD sledovat některý z filmů o anglickém králi zbojníků, Robinu Hoodovi.Johanka z Arku Jana z Arku, bez jakýchkoliv pochybností historická postava, přesto však jsou její život, její činy i její smrt opředeny mnoha legendami. Jana, jejíž příjmení bylo Darc a jež pocházela z vesničky Domremy La Pucelle je vyjímečnou osobností již od dětství, kdy své podvědomé myšlenky, víru v boha a lásku k rodné zemi považuje za boží hlas. Francie je v době jejího dospívání, tj. ve dvacátých letech patnáctého století rozdělena, na většině území vládnou Angličané a jejich místní spojenci, po bitvě u Azincourtu se francouzský král Karel VI. vzdává francouzské koruny dědičné v jeho rodu ve prospěch anglického rodu Lancasterů. Země je vyhladovělá, vydrancovaná vojsky a loupeživými tlupami, obyvatelstvo je hladové a mor a další nemoci si vybírají smutnou daň. Mladá Jana, cítící se povolána k záchraně Francie se vydává na cestu za dauphinem Karlem VII. kterého přesvědčí, že právě ona je tím jediným a správným člověkem, který mu vrátí odepřený francouzský trůn. Přes mnohá protivenství i přes intriky dauphinova dvora je vojenské tažení na Orleans, které Jana vede, úspěšné. Karel VII. usedá na francouzský trůn a v Remeši je slavnostně korunován. Jana se pouští do dalšího tažení, jehož cílem má být osvobození Paříže. Tato mise však již úspěšná není, stejně jako následující drobná tažení proti loupeživým rytířům a Jana upadá do zajetí burgundského vévody, jenž je hlavním spojencem Angličanů. Jana je předána inkvizici. Nesoudí ji Angličané, proti kterým bojovala, ale její krajané Francouzi. A 30. května 1431 umírá na hranici jako kacířka. Jak je to s jejími legendárními zázraky? Jak lze vysvětlit její božská vnuknutí? Jak mohla odolávat bolesti? Odborníci na historii, psychiku, náboženství i lékaři zkoumají staré záznamy a svědectví ve světle současných vědeckých znalostí. Podívejte se na výsledky jejich práce s námi.Muž se železnou maskou Je rok 1717. Spisovatel, filozof, básník a dramatik Francois Marie Arouet, jež užíval pseudonymu Voltaire, je uvržen téměř na rok do Bastily, nejznámějšího francouzského vězení, za pomluvy a kritiku Filipa II Orleánského, Prince regenta francouzského království a bratrance krále Ludvíka XIV, zvaného Král Slunce. Nenávist k Bourbonům, vládnoucí dynastii, a k absolutní monarchii vůbec, kterou Voltaire cítil již dávno před tím, se ještě stupňuje. V roce 1739 začíná Voltaire psát dílo „Doba Ludvíka XIV.“, jež se stane součástí Filozofického slovníku. V knize se poprvé objevuje postava Muže se železnou maskou, muže, kterého král Ludvík XIV., podle autora, dal uvěznit v železné masce, která nesměla být sejmuta. Příběhu se po Voltairovi ujímají další spisovatelé – například Germain-François Poullain de Saint-Foix a zejména Alexandre Dumas. Podívejme se nyní do této tři sta let vzdálené minulosti, do starých dokumentů a řekněme si co je na této legendě pravda, co fabulace, či dokonce lež. Uvažujme společně, z jakého důvodu byla Voltairem napsána a zda měl pro její vyprávění důkazy či informace. Zeptejme se odborníků na historii, vězeňství i lékařství, zda je něco takového vůbec možné.Jack Rozparovač Poslední srpnový den roku 1888 je ve východní části Londýna nalezeno tělo zavražděné prostitutky. Tělo je zohaveno a proto vražda budí pozornost, přestože obyvatelé této části města přílišnou přecitlivělostí netrpí a na každodenní zločiny ve svém okolí jsou zvyklí. Když však za devět dnů dochází k další vraždě, spáchané stejným krvavým a krutým způsobem a za dva týdny dokonce ke dvěma vraždám, vzniká v ulicích Londýna panika. Hrůzné podrobnosti těchto vražd, zejména to, že vrah si odnáší suvenýry v ppodobě vyňatých děloh zavražděných, jsou pastvou pro tehdejší bulvární tisk i pro drbny, které se scházejí v ulicích a roznášejí dál "zaručené" informace a zprávy o tom, kdo by mohl být tajemným vrahem, jemuž dal tisk přezdívku Jack the Ripper - Jack Rozparovač. Během více jak dvou let bylo jedenáct vražd, a pět z nich nese charakteristické rysy jednoho pachatele - jak dnes říkáme - "sériového vraha". Podívejme se na vraždy současnou kriminalistickou vědou zaměřenou na profilování zločinu, oběti, místa činu i pachatele. Pokuste se s námi vybrat, z lidí, kteří byli nějak do případu zapleteni, pravděpodobného vraha.Královští vrazi Edvard V. Anglický z dynastie Yorků a Richard ze Shrewsbury, 1. vévoda z Yorku, byli synové Edwarda IV. Plantageneta, zakladatele Yorkské dynastie. Současně byli legitimními následníky trůnu v prvním pořadí, kterého se však zmocnil jejich strýc Richard, který vládl jako Richard III. Anglický. Oba chlapci, třináctiletý a desítiletý, byli internováni v londýnském Toweru. Ten ovšem nebyl tehdy vězením, byla to prostě jedna z královských rezidencí, navíc dosti důležitá, protože z ní vycházely korunovační průvody. Aby si Richard třetí zajistil korunu pro sebe a své potomky, prosadil v parlamentu zákon nazvaný Titulus Regius, který prohlásil chlapce za nelegitimní dědice. Brzy po vyhlášení zákona však chlapci zmizeli. V roce 1674 byly pod jedním ze schodišť Toweru objeveny dvě dětské kostry. Byly to však pozůstatky Edwarda a Richarda? Kostry byly uloženy ve Wesminterském opatství. Když byů hrob zkoumán v roce 1933, byla nalezena jen jedna dětská kostra a s ní několik kostí zvířecích kostí. Za hlavního padoucha byl v době vlády Tudorovců, Jindřicha VII. a Jindřicha VIII., označen, jak také jinak, jejich předchůdce Richard III., jenž byl z konkurenčního rodu Yorků. Zalsoužil se o to politik Thomas More, pozdější lord-kancléř krále Jindřicha VIII.. A později celá plejáda historiků, spisovatelů a dramatiků, nejvýznamnějšího z nich, Williama Shakespeara nevyjímaje. Byl však Richard III., za jehož vlády se anglickému království celkem dařilo, opravdu ničemou, který unesl, či snad nechal zabít dva krásné mladé prince? Nebo to byl někdo, kdo měl na jejich neexistenci minimálně stejný, pravděpodobně však mnohem větší zájem? Ukazuje se, že adeptů je mnohem víc. Seznamme se proto s nově získanými fakty, poraďme se s odborníky a posuďme, kdo byl královrahem.Rasputin Grigorij Jefimovič Rasputin, zvaný svými nepřáteli „Šílený mnich“. Špinavý, zarostlý, hrubý a nevzdělaný rolník odkudsi ze Sibiře, který v roce 1905 přichází do Petrohradu, tehdejšího hlavního města Ruské říše a dosáhne přijetí u cara Mikuláše II. Romanova a okouzlí nejen cara, ale zejména carevnu Alexandru a brzy, až na výjimky, celý carský dvůr a petrohradskou smetánku i pravoslavné duchovenstvo. Rasputin, člověk, který měl velké charisma a disponoval schopností sugesce a možná i jistými léčitelskými schopnostmi se stává brzy nepostradatelnou součástí dvora a carské rodiny, která tehdy bojuje s nevyléčitelnou nemocí –hemofilií- následníka trůnu careviče Alexeje Nikolajeviče, která měla být před poddanými utajena. Dávno je známo, že Rasputin nebyl ani mnich ani šílený. Byl to prostě člověk, který vládl jistými schopnostmi, které ostatní lidi uváděli v úžas. Byl to člověk, který měl rád ženy a který jich dovedl ovládat a využít pro své cíle. V roce 1916 je Rusko vyčerpané účastí v I. světové válce. Na frontách již zemřelo více jak půldruhého milionu ruských vojáků, v zemi je hlad. Rasputin nesouhlasí s účastí Ruska ve válce a je odhodlán využít své, byť neoficiální a neinstituované, moci k ukončení účasti Ruska ve válce a k uzavření separátního míru s Německem. 30.prosince 1916 je na Rasputina spáchán atentát skupinou ruských aristokratů, kteří si nepřejí, aby Rusko opustilo své spojence. Hlavní osobou zapletenou do atentátu je kníže Felix Felixovič Jusupov, význačný příslušník nejvyšší ruské šlechty a člen carské rodiny. Jaké však bylo skutečné pozadí atentátu? Kdo měl na atentátu zájem kromě Jusopova a jeho společníků? Kdo byl skutečným vrahem? Co ukazují záznamy a fotografie z pitvy Rasputina, které byly přes osmdesát let pečlivě ukryty v Ruském státním archívu? Podívejte se na náš dokument a seznamte se s nově objevenými fakty. Podívejte ses námi na dosud nepublikované fotografie pitevních záznamů. Seznamte se nejnovější teorií o smrti Rasputina.Romanovci 17. července 1918 v Jekatěrinburgu, v domě, který zkonfiskovali obchodníkovi Ipatijevovi, zavraždili bolševici carskou rodinu a jejich personál – bývalého cara Mikuláše II., jeho manželku carevnu Alexandru a pět jejich dětí: dvaadvacetiletou Olgu, dvacetiletou Taťánu, osmnáctiletou Marii, šestnáctiletou Anastázii a následníka trůnu, careviče Alexeje, jemuž bylo teprve čtrnáct let. S nimi byli zavražděni komorná Demidová, lékař Dr. Botkin, komorník cara a kuchař. Vražda byla provedena na příkaz V. I. Lenina, Trockého a Sverdlova – nejvyšších představitelů bolševického Ruska… Průběh vraždy, při které byly oběti brutálně mláceny, mučeny a zohaveny a jejich majetek rozkraden, je poměrně dobře zdokumentován. Zdokumentováno je i to, co se dělo s těly zavražděných – těla byla rozsekána sekyrami, polita kyselinou a benzínem a zapálena. Deset dní po vraždě Jekatěrinburg osvobodili československé legie a ruští kozáci věrní prozatímní vládě a zahájili vyšetřování vraždy za předsednictví krajského vyšetřujícího soudce v Omsku, Sokolova. Co však chybělo, bylo nalézt ostatky carské rodiny, identifikovat je a důstojně pohřbít. A také odhalit některá neznámá fakta o tom, jak na uvěznění carské rodiny reagovali jejich příbuzní a současně spojenci – britská královská rodina.Leonardo da Vinci Leonardo di ser Pietro da Vinci. Symbol italské renesance, opravdový „renesanční člověk“, malíř, myslitel, spisovatel, kreslíř a malíř, konstruktér a vědec. Muž, považovaný světem za jednoho z nejgeniálnějších lidí na světě. Člověk, jenž svými návrhy různých strojů a přístrojů předběhl dobu o stovky let, člověk, jehož návrhy byly inspirací pro konstruktéry, technology, vojáky i prosté lidi celého světa po mnoho generací. Geniální malíř, autor snad nejslavnějšího obrazu na světě zvaného Mona Lisa, malíř, jehož malířská technika a technologie míchání a nanášení barev byla mnohými následovníky napodobována, ale nikdy s plným úspěchem. Tank, potápěčský skafandr, létající stroje včetně jakéhosi předchůdce vrtulníku, padák, dělo s regulací náměru, dělostřelecký náboj, pracovní nástroje a stroje. To všechno jsou zařízení, objevující se v jeho rozsáhlém díle. Byl opravdu tím vynálezcem, který na tyto nápady přišel sám? Nebo se nechal inspirovat jinými techniky, konstruktéry a vynálezci a jejich řešení dále rozvíjel, vylepšoval a poté dokázal prezentovat tak, že nás dodnes ohromují? Nově objevené dokumenty tuto záhadu osvětlují. V případě Leoparda da Vinciho není třeba nic přikrášlovat, vždyť jeho dílo je i bez toho úžasné jak v šířce záběru, tak v jeho hloubce. Podívejte se s námi na dokumenty o tomto velkém umělci a mysliteli. Nebudete zklamáni. Nostradamus Nostradamus - již toto jméno, vzniklé polatinštěním jména Michel de Nostre Dame, zní našim uším tajemně. A co teprve když se začteme do jeho mnohosmyslných čtyřverší… Nostradamus se narodil roku 1503 v jihofrancouzské městečku Saint Remy de Provence. Studoval v Avignonu a jako mladý muž se živil jako mastičkář a podomní obchodník s léky. V dvaceti šesti letech se zapsal ke studiu medicíny na univerzitě v Montpellieru, ale studia nedokončil. Přesto si otvírá lékařskou praxi v Agenu v Jižní Akvitánii. Současně se stává astrologem a věštcem. Slávu získává, když předpoví, že se stane něco významného francouzskému králi Jindřichovi II. a ten po několika měsících umírá na následky zranění v rytířském klání. Stává se královským dvorním astrologem a věštcem a je povolán na několik královských dvorů, mimo jiné i na dvůr císaře Rudolfa II. Habsburského do Prahy. Zatímco v 19. století bylo jeho jméno ve francouzštině posměšným synonymem pro pouťového mága, ve dvacátém a našem století se jeho proroctvím dopřává pozornosti, která dále roste v důsledku jejich šíření internetem. Proroctví jsou skládána hned z několika jeho vzájemně nesouvisejících veršů a upravována tak, aby odpovídala událostem, jež právě proběhly… Jak to tedy je s Nostradamovými proroctvími a jak je to s jeho geniální jasnozřivostí? Podívejme se na jeho proroctví očima historiků a odborníků na astronomické a astrologické výpočty.Abraham Lincoln Abraham Lincoln, 16. prezident Spojených států amerických, první prezident, který zemřel zákeřnou rukou atentátníka. Abraham Lincoln, legendární politik, mající čestné místo v americké a světové historii jako státník a bojovník za svobodu, který se významně zasloužil o zrušení otroctví a zamezil, byť za cenu občanské války, rozpadu Unie. Ačkoliv jsou názory a činy Abrahama Lincolna z pozdních let jeho života docela dobře známé, neboť existuje řada dokladů, dokumentů a památek na něj, mnoho se neví o jeho životě v mladém věku, ani o jeho politických názorech zpočátku jeho kariéry. Byl tento uvážlivý muž uvážlivý i v mladém věku? Proč vlastně byl proti otroctví a otrocké práci, co jej k tomu vedlo, měl k tomu i nějaké osobní důvody? Byl tento politik vždy tím zásadovým mužem, jež šel neohroženě za svou ideou, nebo byl někdy v časných letech své kariéry populistou a rád se předváděl? Podívejme se tedy spolu do starých záznamů a utvořme objektivnější obraz Abrahama Lincolna nejen jako politika, ale i jako člověka. Obraz pravdivější a objektivnější, než oficiální životopisy. Podívejme se na jeho skrytou motivaci i skrývanou minulost. Podívejme se spolu za kulisy na muže, prezidenta, státníka, jehož postřelil atentátník John Wilkes Booth dne 14. dubna 1865.Billy Kid Billy the Kid, jméno, které se stalo legendou starého, "divokého" západu, jméno, které můžeme přeložit jako Mrňous Vilík- a tato přezdívka nezní právě příliš mužně a nebezpečně.Billy the Kid, mladík mnoha pseudonymů, honák dobytka, dělník v mlékárně, zlodějíček, hráč, střelec a na konec psanec, muž, o kterém existují desítky historek, které mu přičítají dvacet či jednadvacet zabitých "bílých Američanů" a nepočítaně Mexičanů a Indiánů. Údajný lupič, jenž přepadával poštovní vlaky a banky, údajný vůdce loupeživého gangu... Billy the Kid, muž, spíše chlapec, který se již v mládí dostal do rozporu se zákonem a který ve věku devatenácti let poprvé zabíjel. Muž, jenž byl ve věku jednadvaceti let odsouzen k trestu smrti za vraždu, ale jemuž se podařilo z vězení uprchnout za cenu dalších dvou vražd. Jak jinak, Billy the Kid byl dopaden a zabit pomocným šerifem Patem Garretem, bývalým lovcem bizonů, s nímž se Billy the Kid vzdáleně znal. Jaká však je pravda o Billi Kidovi-Mrňousi Vilíkovi? Co je na legendě pravda? Co si přidali a co upravili pisatelé šestákových románů a co Pat Garret, či další lidé, kteří byli v konfliktu známém jako "Válka v okrese Lincoln" angažováni? Podívejte se s námi na staré dokumenty i nová šetření a získejte objektivnější obrázek o legendě divokého západu Billym Kidovi.
Hrajú
Obrázky
Plagáty