Biografia
Vlastimil Bedrna se narodil v únoru 1929 v Praze v dobře situované rodině architekta. Vystudoval gymnázium v Ječné ulici a poté se přihlásil na DAMU. Po absolutoriu v roce 1952 získal angažmá v Městském divadlem v Mladé Boleslavi. Na tomto oblastním jevišti vystupoval s dvouletým přerušením způsobeným vojenskou prezenční službou až do roku 1956. Ztvárnil zde řadu významných dramatických rolí, mj. se objevil jako Jago v Othellovi. Po odchodu do Prahy jednu sezónu vystupoval v Pražském estrádním souboru a od roku 1957 zakotvil v Rokoku, kde patřil k zakládajícím členům tohoto kabaretního divadla. Spolu s Darkem Vostřelem a Jiřím Šaškem úspěšně působil jako mim a věnoval se komediálním výstupům.
V Rokoku působil až do jeho zrušení v roce 1973, poté přešel do Divadla Na zábradlí, kde setrval až do roku 1995. Patřil k oporám tamního souboru a pod vedením velkých režijních es oné doby (Schorm, Grossman a Lébl) sehrál řadu slavných představení, jako byl Don Juan, Revizor, Hlučná samota a především legendární Bratři Karamazovi, kde se objevil v roli otce Karamazova. Od roku 1995 až do úrazu v roce 2003 byl členem Divadla Pod Palmovkou, kde hrál např. v představeních Návrat domů, Výstřely na Broadwayi, Figarova svatba nebo Kočka na rozpálené střeše.
Filmaři začali Bedrnu obsazovat od počátku 60. let a postupně se objevil ve zhruba 30 rolích, šlo ovšem bez výjimky o vedlejší postavy a v některých případech spíš o pouhé štěky. Ve významnější roli se před filmovou kamerou poprvé objevil jako doktor Zapletal v dramatu VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ. Diváci Bedrnu mohli spatřit většinou v podobě komických doprovodných postaviček, jako byli číšníci, úředníci, výčepní nebo strážníci. Zahrál si např. ve snímcích BOŽSKÁ EMA, POZOR VIZITA nebo SVATBY PANA VOKA. V Bočanově pohádkové komedii S ČERTY NEJSOU ŽERTY byl jedním z pekelníků. Jeho poslední filmovou postavou byl královský notář v parodii Jaroslava Brabce KRVAVÝ ROMÁN.
Mnohem více příležitostí a prostoru mu poskytovala televize, i když i zde šlo výhradně o vedlejší role. Jeho herectví mohly ocenit především děti, protože Bedrnův smysl pro nadsázku a komiku ho předurčoval k využití v komediálních pohádkách a parodiích. Už v 60. letech se objevil v seriálu pro děti ROBOT EMIL, ale dětské publikum si ho patrně nejvíc bude pamatovat z pohádek CO TAKHLE SVATBA, PRINCI a AŤ PŘILETÍ ČÁP, KRÁLOVNO, kde se objevil jako popletený dvořan. V seriálu KAČENKA A STRAŠIDLA si pro změnu zahrál hospodského.
Vlastimil Bedrna patří k tomu typu herců, jejichž obličej si zdaleka každý nevybaví, zato hlas pozná okamžitě. Za celoživotní mistrovské působení v dabingu získal v roce 2005 Cenu Františka Filipovského. Namluvil např. zlého modrého slimáka v české pohádce KRÁLOVSTVÍ KVĚTIN, daboval animované seriály RYCHLÁ ROTA a PŘÍHODY DRÁČKA SOPTÍKA, jeho hlas si nicméně převážná většina diváků spojí spíše s legendárním americkým seriálem SIMPSONOVI, kde nezaměnitelným způsobem namluvil postavu Homera Simpsona a do značné míry přispěl k úspěchu kultovního animovaného projektu. Homera daboval 12 sezón, než ho těžké onemocnění přimělo vzdát se herectví a odejít do ústraní.
Bedrnovo první manželství skončilo rozvodem, v roce 1974 si vzal za ženu známou herečku Laďku Kozderkovou, se kterou se seznámil během jejího krátkého angažmá v Rokoku. Jejich pěkný vztah vydržel až do tragického úmrtí Kozderkové po těžké nemoci v roce 1986. V roce 1976 se manželům narodila dcera Vlasta. Bedrna se později stal přítelem manželky Miloše Kopeckého Jany Kopecké. Bedrnovu úspěšnou hereckou dráhu ukončila v roce 2005 mozková mrtvice, která ochromila levou polovinu těla a upoutala ho na lůžko. Téměř tři roky pobýval v motolské nemocnici a sklonek života tráví v domově seniorů v pražské Krči.
