Biografia
Stanislav Fišer se narodil v roce 1931 v Hořicích v Podkrkonoší jako nemanželské dítě herečky kočovné divadelní společnosti a starožitníka z Vysokého Mýta. V Poděbradech vychodil obecnou školu a začal hrát ochotnické divadlo. Po válce se stal hereckým profesionálem, když jako elév nastoupil do Pražského divadla pro mládež paní Míly Melanové. Po jeho zrušení si našel angažmá v Divadle na Vinohradech, Divadle Jiřího Wolkera a v divadle E. F. Buriana D34.
V roce 1959 ho angažoval Werich v divadle ABC a Fišer s ním přešel v roce 1962 do Městských divadel pražských. Tam působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1993. Na prknech tohoto divadla nicméně hostoval dál až do doby, než mu lékaři v roce 2004 diagnostikovali rakovinu hrtanu. Po chirurgickém zákroku přišel o hlasivky a stáhl se do ústraní.
V malých filmových rolích se začal objevovat už velice záhy. Jeho prvním snímkem bylo psychologické drama AŽ SE VRÁTÍŠ z roku 1947, kde se mihl jako kluk postávající u auta. Od té doby dostával menší i větší chlapecké role ve filmech různých žánrů, např. KŘÍŽOVÁ TROJKA, ČERVENÁ JEŠTĚRKA, ROČNÍK 21 nebo RODINNÉ TRAMPOTY OFICIÁLA TŘÍSKY. Postupně se propracoval k rolím dospělých mužů nejrůznějšího charakteru a povolání. Měl široký rejstřík, zvládal jak dramatické tak komediální postavy. V hlavních rolích se objevoval jen výjimečně, k těm větším patří například řadový voják Václav ze zfilmované povídky Aloise Jiráska ZTRACENCI. Režiséři Fišera využívali nejčastěji ke ztvárnění zajímavých figurek z podsvětí, slabošských nebo intrikánských typů. Zahrál si např. v seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA nebo PAN TAU, ve filmech SMRT ČERNÉHO KRÁLE, PĚNIČKA A PARAPLÍČKO či DRAHÉ TETY A JÁ.
Mimořádný kus práce odvedl Fišer na poli dabingu, patřil mezi deset nejobsazovanějších dabérů u nás. Jeho hlasem mluvil např. Pierre Brice v roli indiánského náčelníka Vinnetoua z cyklu dobrodružných filmů na motivy knih Karla Maye. Svůj hlas propůjčil také Peteru Sellersovi, ale i animovanému Asterixovi ve filmu ASTERIX A PŘEKVAPENÍ PRO CÉSARA. Za celoživotní mistrovství v této oblasti získal cenu Františka Filipovského. Ve zralém věku se začal věnovat i výtvarnému umění, svým stylem se řadí mezi naivisty. Po několikaletém boji se zákeřnou nemocí se vrátil před kameru jako němý pan Lang v seriálu VELMI KŘEHKÉ VZTAHY. Jeho portrét je zachycen v knize Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných.
