Biografia
Sonali znamená krásná (v maráthštině) nebo zlatá (v bengálštině). Narodila se 3.11.1974 v maráthsky mluvící rodině v Puně (Poona), v západoindickém státě Maháráštra (“Velký národ”). Otec je inženýr a Sonali má dva bratry, Sandeepa a Sandeshe. Hraní ji přitahovalo už v mladém věku a šanci poprvé předvést svůj talent dostala během oslav “Ganesh Mahotsav”. Učila se na anglické škole Abhinav Vidhyalaya v Puně a po jejím dokončení nastoupila na vyšší Fergusson College, kde byly jejím hlavním studijním oborem politické vědy. Studovala s literárním stipendiem (maráthština). Plynně mluví hindsky, maráthsky a anglicky, trochu gudžarátsky, italsky a tamilsky.
Po absolvování workshopu indického autora, režiséra a herce Satyadeva Dubeye (nar.1936) založili Sonali a Sandesh divadelní uskupení “Samanvay”. Debutovala v pozlátkové produkci CHELUVI (1992, The Flowering Tree), a to hned v titulní roli (stromu) a dodnes má na svém kontě přes třicet snímků, včetně italského historického PALTE DO MNE (2006), za který v dubnu 2006 získala na Milánském filmovém festivale v Busto Arsiziu cenu pro “nejlepší herečku”. Film získal celkem čtyři ceny, včetně té pro ”nejlepšího herce”, Omara Sharifa, který ve filmu ztvárnil dědečka Sonali. Pamatovat si ji můžeme z akčního dramatu MISE KAŠMÍR (2000) nebo romantické muzikálové komedie MOJE VELKÁ INDICKÁ SVATBA (2004), bollywoodské verze “Pýchy a předsudku” s hvězdnou Aishwaryou Rai.
Ve filmu STRANGERS (2007) dostala, jak sama říká, “zvláštní roli”. Scéna ve vaně vyvolala velký zájem médií, ale ona doufá, že ji lidé pochopí jako nedílnou součást příběhu. Objevilo se prý naneštěstí i pár poznámek o tom, že hledá ”nové herecké způsoby”, ale ona si myslí, že svému publiku přinášela vždy rozmanité postavy: v DAAYRAA (1996) představovala chlapce, v DOGHI (1995) nevinnou mladou sestru, v TAXI No. 9 2 11 (2006) zase “ostrou” manželku. V jedné scéně Kamranova filmu MOHANDAS (2008), vzpomíná, se k ní Sharbanimu Mukherjiovi měli přibližovat vesničané (herci), že si to s nimi jako “vyříkají”, blížili se k nim však skuteční obyvatelé vesnice, aby protestovali proti samotnému natáčení - došlo údajně k nedorozumění ohledně povolení a toho, kde přesně může štáb točit. Na 10. OCFF (Festivale asijského a arabského filmu) v Dillí v červenci 2008 film sklidil ovace vstoje.
Mimo hraní také dva roky působila jako redaktorka “Vivy”, přílohy maráthského deníku “Loksatta”, kam každý týden přispívala sloupkem s názvem “So Kul”. Psala o životním prostředí i bombajských záplavách, o válkách politických gangů i sebevraždách. Nyní (2008) si dala pauzu a sloupky by ráda vydala knižně. Dalšími jejími vášněmi jsou zpěv a tanec. Více než pět let učila tančit a bavila hendikepované děti. Své taneční schopnosti průběžně předvádí na “Sony TV” v populární tanečním pořadu “Jhalak dikla jaa”. Pro televizní stanici “Star Maza” vytvořila se svým bratrem pořad “So Kool”, ve kterém zpovídají zajímavé osobnosti. Podle astrologů údajně dosáhne jako herečka nejvyšších ocenění, zemře však jako spisovatelka.
