Biografia
Rakouská herečka a dnes také producentka Senta Bergerová jakoby se ztrácela vedle svých slavnějších kolegyň Remy Schneiderové nebo Mariky Rökkové. Přesto v německojazyčné kinematografii patří k stálicím a to jak rozsahem i kvalitou své filmografie, tak i počtem ocenění, jichž se jí doposud dostalo.
Narodila se 13. května 1941 ve Vídni. Její otec Josef Berger byl hudebník a byly to hudební produkce, jimiž již od čtyř let začala nakukovat do světa Múz, který se měl stát jejím osudem. Postupně se začala vzdělávat v baletu a od 14 let pak natrvalo zakotvila v herectví. Na stříbrné plátno, které znamená svět, se poprvé dostala v necelých šestnácti letech v malé úloze ve filmu NEOMLUVENÁ HODINA (Die unentschuldigte Stunde). Účinkování ve filmu CESTA (The Journey), kde se setkala poprvé Yulem Brynnerem, znamenalo předčasné ukončení jejího studia na prestižní škole Maxe Reinhardta. Její talent – ale i sličný zjev – však již nešlo přehlédnout: v 18 letech, o rok později, se stala vůbec nejmladší členkou jedné z předních vídeňských divadelních scén Theater in der Josefstadt.
Ve stejné době na sebe upozornila režiséra Bernharda Wickiho a producenta Artura Braunera, natáčející německou verzi známého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka ve světové válce (1920-1923) pod názvem DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK v hlavní roli s proslulým německým komikem Heinzem Rühmannem (Der brave Soldát Schwejk, 1960). V šedesátých letech působila Bergerová v Hollywoodu, kde natočila řadu filmů s předními americkými hvězdami té doby (Frank Sinatra, Charlton Heston, Dean Martin, Richard Harris, Kirk Douglas, Yul Brynner), odkud se vrátila v roce 1969.
Své další uplatnění nalezla především ve filmech italských produkcí nejrůznějších žánrů. Ještě během amerického angažmá v r. 1965 založila svou vlastní produkční společnost Sentana-Filmproduktion. V roce 1966 se provdala za filmového režiséra Michala Verhoevena, s nímž měla postupně dva syny, narozené během sedmdesátých let, kteří ji dočasně upoutali k mateřským povinnostem. Nebylo to však nikdy nadlouho; snad jediná změna spočívala v tom, že se více věnovala divadlu. Z této doby nejvíce stojí za zmínku její účinkování na jevišti nejvýznamnějšího rakouského divadla Burgtheater, kde si v r. 1979 v Tartuffovi s další rakouskou hereckou legendou Klausem Maria Brandauerem nebo v hamburské Thalia-Theater. V polovině osmdesátých let se znovu vrací do náruče digitální Thalie a vcelku pravidelně střídá svá televizní a filmová účinkování.
Senta Bergerová je nositelkou celkem dvaceti prestižních uměleckých ocenění, mezi nimiž vyniká udělení rakouského čestného kříže první třídy za zásluhy o vědu a umění (1998, Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst I. Klasse), obdobné německé vyznamenání (1999, Bundesverdienstkreuz ester Klasse) a dvě zvláště prestižní ceny pojmenované po její předčasně zesnulé generační vrstevnici Remy Schneiderové: zlatá (1998) a platinová (2007) udělená Bergerové za celoživotní dílo. Od února 2003 působí tato nevšední žena ve funkci prezidentky Německé filmové akademie (Deutsche Filmakademie). V současné době žije Bergerová v Mnichově, který se jí stal vedle Vídně dalším domovem.
V českém prostředí je tato herečka známa z britského dobrodružného filmu-thrilleru QUILLEROVO MEMORANDUM, v Německu jejími ústy promlouvá pravidelně Catherine Deneuveová (naposledy v Osmi ženách Francoise Ozona). Zdá se, že právě Bergerové pravidelný pohyb mezi všemi formami dramatického umění spolu se starostí o její prosperující produkční společnost,jíž propůjčila své jméno, i společenského života německojazyčné filmařské a divadelní komunity, je hlavním důvodem, proč věhlas jejího jména nepřesáhl výrazněji hranice německojazyčné evropské sféry a touto cestou nepronikl trvaleji do našeho českého povědomí.
