Biografia
Když na počátku sedmdesátých let vybírala asistentka režisérky Věry Plívové mezi malými čtvrťáčky na základní škole děti do snímku PŘIJELA K NÁM POUŤ, narazila na malého líbivého chlapce Romana Čadu, do té doby nezbedného rebela, který střílel z praku a učitelky jej neměly v seznamu nejoblíbenějších dětí. Vyplnil si tedy prázdniny nejen natáčením s Libuší Šafránkovou, Markem Vašutem nebo Yvettou Kornovou, ale také učením tance nebo choreografie v Národním divadle. PŘIJELA K NÁM POUŤ však nebyl úplně tím největším kusem, který si zahrál. O moc důležitější byla role "prcka" Martina ve filmu MŮJ BRÁCHA MÁ PRIMA BRÁCHU a v jeho pokračování BRÁCHA ZA VŠECHNY PRACHY, kde organizoval a intrikoval, aby běh dvou rodin nabral ten správný směr. Z filmů se staly dodnes populární veselohry.
I když si zahrál hned najednou po boku takových hereckých legend jakými bezesporu byli Vladimír Menšík, Josef Bláha, Zdeněk Řehoř či Slávka Budínová, nebyl si úplně jistý, jestli je herectví tím pravým. Musel přejít na jinou školu, protože všechno kolem filmování nejspíš na učitelky a vedení staré školy působilo pouze negativně. Na ulicích jej dívky rády zastavovaly a chtěly autogram, režiséři ho zase rádi využívali do malých roliček (COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT, LÉTO S KOVBOJEM...), ale Čada si zkrátka nepřipadal úplně ve své kůži a přemýšlel co dál. Rodina a kamarádi přemlouvali, aby se uchýlil třeba ke dráze režiséra nebo se jakkoliv držel u filmu. Zkoušel to. Psal scénáře do šuplíku, ale stejně byl pořád více přitahován technikou a elektřinou. Místo běhání po castingu si raději pájel v garáži nebo pohrával s drátky a žárovkou. Rozhodnul se tedy jít na elektrofakultu.
V roce 1980 si naposledy zahrál ve filmech HRA O KRÁLOVNU a KRAKONOŠ A LYŽNÍCI (kde opět spolupracoval s režisérkou Plívovou-Šimkovou). Tím se jeho kariéra uzavřela a začal se věnovat svým opravdovým zálibám. Dodnes se zabýval tzv. sluneční plachetnicí, svého času otevřel jednu z prvních internetových kaváren ve střední Evropě, pomáhal rozjíždět mnoha podnikatelům své podniky a podněcoval je svými nápady. Podniká v oblastech informatiky, inteligentním rozpoznáváním řeči, lidského písma nebo navrhuje víza v Shengenské zóně.
V roce 1998 se oženil se svojí současnou manželkou a žije spolu s ní a dětmi v energeticky úsporném domě, který navrhl také on sám. I když už procestoval Island a Velkou Británii, jeho snem je koupit si loď a vydat se na pár let kolem světa. Bavil nás a byl úspěšný v dětských rolích, a proto by bylo správné, abychom mu přáli štěstí a úspěchy v soukromém i podnikatelském životě.
