Biografia
Quentin Tarantino se narodil 27. března roku 1963 v americkém Knoxville teprve šestnáctileté Connie Tarantinové. Své jméno Quentin dostal podle matčiny oblíbené televizní postavy Quinta ze seriálu "Gunsmoke". Quentinův otec byl jistý Tony Tarantino, který rodinu opustil když byl Quentin ještě malinký. Jeho dětství a dospívání ovlivnily nejen filmy, ale pop kultura obecně. Televizní seriály, komiksy, populární hudba, to vše jako mladý hltal ve velkém a stále neměl dost. O nic jiného se nezajímal a tehdy už bylo téměř jasné, že tenhle člověk skončí u filmu. Quentin odmítal jíst cokoliv jiného než Hot-Dogy nebo hamburgery. Bezradná Connie proto musela všechna ostatní jídla nazývat těmito dvěma jmény, aby Quentin něco snědl. Pěkné začátky popkulturního tvůrce, který to neměl vůbec jednoduché, ale nepředbíhejme.
V Los Angeles začal navštěvovat školu herectví a přivydělával si jako vyhazovač v pornokině. Po skončení studia si dvaadvacetiletý Quentin našel práci v prestižní videopůjčovně VideoArchives na Manhattan Beach (kde získal přezdívku "magor z videopůjčovny"), kde nonstop sledoval filmy, znal nespočet filmů (dokázal odvyprávět každou scénu). Lidé říkavali, že je to jeho "filmová škola", ale Quentin řekl, že je to spíš jeho žurnál a on hlavním kritikem. Zde se seznámil s Rogerem Avarym, se kterým začal psát scénáře. Společně tráví celé dny přisátí očima k obrazovce televize. Sledují všechny možné filmy, které jim přišly pod ruku. Quentin si pouští řadu scén několikrát, zpomaleně, pozpátku, studoval tvar scény, ale i střih, hudbu, hereckou práci, vedení dialogu - prostě všechno možné. Jak sám řekl: „Když se mě lidi ptají, zda jsem chodil do filmové školy, odpovídám, že jsem chodil na filmy.“
Později se Tarantino přihlásil na kurzy herectví, aby dostával aspoň nějaké role, byl nucený i lhát. Když psali s Rogerem Avarym scénáře, chtěli je i skutečně zrealizovat, ale žádné studio na Quentinovy scénáře nepřistoupilo. Tak se rozhodli natočit film sami. Jmenoval se MY BEST FRIEND'S BIRTHDAY, ten však po vyvolání Quentin nedokáže sestříhat do konečné verze, protože studio ve kterém stříhal svůj film zachvátil požár a drtivá většina materiálu lehla popelem.
Quentina to zdaleka neodradilo a píše scénáře dál, kdy využívá některé myšlenky právě z MY BEST FRIEND'S BIRTHDAY a píše scénář ke krvavé road-movie s názvem PRAVDIVÁ ROMANCE (později zrežíroval Tony Scott), který prodává. Asi o rok později pracuje na scénáři k filmu TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI (zrežíroval Oliver Stone), který posléze také prodá za malé peníze, navíc bez šance zabránit úpravám scénářů. Proti Scottově úpravě filmu neměl námitky, ale na rozsáhlých úpravách Stonea ke scénáři nenechal nitku suchou: „Kdyby mi ho alespoň ukradl“, řekl při této příležitosti.
O Tarantina scénáristu je velký zájem o Tarantina režiséra naopak takřka nulový. Ale Tarantino se nevzdává a píše třetí scénář k filmu GAUNEŘI, kde je rozhodnutý jej sám zrežírovat. Film GAUNEŘI má být superlevný film natočený za své honoráře. Ale scénář se velmi líbil Harvey Keitelovi, který ho finančně podpořil. Z černobílé gangsterky začal Quentin natáčet film barevný s pravou technikou a skutečnými herci. Film má mezi filmovými fanoušky velký úspěch a GAUNEŘI se stávají ihned kultovní záležitostí. Ovšem mnohem zajímavější než obsah byla rafinovaná struktura vyprávění. Úžasný způsob režie udržuje diváka stále v napětí a nutí ho přemýšlet. Ne všem se ale snímek zalíbil. Odpůrci poukazovali na nedostatek morálních hodnot a přílišného násilí, například v legendární scéně s odřezávání ucha. Tarantino odpověděl: „Násílí je tolik přehnané a komiksově nadsazené, že má v člověku spíš vzbudit smích než zhnusení“.
Nyní je Tarantinova pozice taková, že může natočit jakýkoliv film s podmínkou, že se musí vejít do rozpočtu 10 milionů dolarů - Tarantino tuto podmínku beze zbytku plní, když se rozhodne natočit film PULP FICTION: HISTORKY Z PODSVĚTÍ. Scénář začíná psát v Amsterdamu, pro filmovou společnost Miramax a jistě netuší co způsobí. Z filmu PULP FICTION přímo prýští Tarantinova láska k filmům. At' už jde o kameru, dialogy, účesy, postavy nebo volbu zbraní, je tenhle film nabit odkazy na různé filmy z celé historie kinematografie. Inspiroval se vším možným... Teenegerskými filmy z 50. let, filmy noir ze 40. a 50.let, obdobím blaxploitation. Kombinuje staré filmové příběhy s moderním stylem natáčení filmů. Quentin si pojistil, že jeho film bude naprosto unikátní. Jedna z příjemných záležitostí ohledně filmu je, že vám připomene spoustu snímků. Když se dozvíte o tom, jaké odkazy PULP FICTION obsahuje, možná vás to přiměje k tomu, že budete chtít vidět filmy, které Quentina ovlivnily. PULP FICTION skáče sem a tam mezi jednotlivými příběhy, v prostoru i v čase. Pro mladé filmaře to může být novinka, ale tahle metoda byla použita mnohokrát. Rozesetá struktura vyprávění je k vidění i u takových klasik jako Občan Kane. Quentin se nechal touto metodou inspirovat spíš z knížek než z filmů. Podle Quentina by filmaři měli mít při budování příběhu stejnou svobodu jako spisovatelé. Líbí se mu ta myšlenka, že má stejné možnosti jako spisovatelé při psaní knížek, může vyprávět víc příběhů, do kterých navzájem promlouvají postavy. Quentin říká: "Je super, když porušíte to pravidlo lineárního vyprávění, když pak koukáte na publikum, vidíte, že jste narušili jejich klid. Najednou vidí, že musí dávat pozor a všechno ostražitě sledovat. Úplně cítíte, jak jsou přikovaní v sedačkách. Občas je zábava, sledovat je, jak se snaží "stíhat" film. Popravdě, kdybych napsal PULP FICTION jako knížku, nikdo by tuhle záležitost s odlišnou strukturou neřešil. Ostatně není proč, v knížkách je tohle naprosto běžné". Quentin zvýrazňuje literární inspiraci i dalšími prvky vyprávění. Film ve kterém probíhají tři paralelní děje, které se protnou úžasným způsobem v doprovodu geniálních dialogů a výborné hudby oslnil nejen diváky po celém světě, ale i filmové kritiky. Pulp Fiction získává cenu v Cannes za nejlepší film. Kvalitu ocenili i samotní akademici, kteří mu udělili Oscara v kategorii nejlepší scénář.
Teď už je Quentin za vodou a může si plnit své sny. V roce 1997 vzniká třetí Quentinův film JACKIE BROWN. Film byl přijatý rozpačitě, protože každý čekal další Pulp Fiction, ale nic takového se nekonalo. Quentin se k relativnímu neúspěchu odmítal vyjadřovat a stáhl se do soukromí, aby se nakonec vrátil v roce 2003 s akčním kung-fu filmem KILL BILL, kterou napsal pro Umu Thurman. Do práce se vrhnul s vervou, možná až přílišnou, neboť délka filmu se pohybovala okolo 180 minut, tedy tří hodin. Nakonec Miramax přišel s řešením - KILL BILL půjde do kin rozdělen na dva díly. Volume 1 byl naplněn hektolitry krve a bojovými scénami. Volume 2 je plný tarantinovských dialogů a černého humoru. Film měl obrovský úspěch.
V roce 2005 se Quentin režisérsky podílel na snímku velkého přítele Roberta Rodrigueze SIN CITY - MĚSTO HŘÍCHU. Byl pozván, aby natočil rozsáhlou scénu v autě. To, co by za normálních podmínek točil týden, měl s Rodriguezovým stylem hotové za jeden den. Tarantino měl zcela volnou ruku. Byl na natáčení skvěle připraven a vše měl doladěné do nejmenších detailů.
Přichází další celovečerní snímek GRINDHOUSE: Auto zabiják, který je po velmi zběsilém KILL BILL návratem do starých kolejí. Do kolejí dialogů a pomalu se rozjíždějících scén. Rozhovory se vracejí ke Gaunerům, tanečními scénami a hudbou k Pulp Fiction. Film je precizně zpracován, výborné auto honičky na plný plyn a fantastické kaskadérské kousky.
V roce 2008 zasáhla filmový svět zpráva z festivalu v Cannes, kde Tarantino oznámil, že připravovaný scénář k válečnému snímku HANEBNÝ PANCHARTI je hotový, že na konci léta začne natáčet a přesně za rok snímek přiveze do Cannes. Co řekl, to splnil. V roce 2009 je na stříbrném plátně Quentin Tarantino se svým filmem, který je nominován na 8 Oscarů.
V roce 2012 si Quentin splňuje svůj dlouholetý sen, natáčí western NESPOUTANÝ DJANGO. Vynikající námět z prostředí amerického otrokářství s hollywoodskými hvězdami jako je Leonardo DiCaprio, Samuel L. Jackson nebo Christoph Waltz.
V roce 2014 miří Quentin do Colorada točit nový Western The Hateful Eight, který málem nevzniknul kvůli úniku scénáře. Quentin Tarantino jej ale nakonec trochu přepsal, přehodnotil situaci a po Nespoutaném Djangovi nás vezme zpátky na divoký západ, který je v jeho podání obzvlášť krutým místem.
V Quentinových filmech se skoro vždy objevuje akce, násílí i krvavé scény, a to i přesto, že se nejedná o typický hororový film. Quentin sám přiznal, že je velkým fanouškem splatter hororů. Quentin říká: "Jsem vypravěč, rád experimentuji, točím věci, které jste ještě neviděli, popř. si pohrávám, a tak předělávám věci, které jste viděli už stokrát". Quentin často ve filmech využívá kavárny a nejrůznější jídelny. Záběr z kufru je jedním z nejoblíbenějších Quentinových úhlů pohledu. Quentin vymyslel svou vlastní značku cigaret s názvem Red Apple. Tarantino se nikdy netajil tím, že v podstatě natáčí variace na své oblíbené filmy. Nazývá Umu Thurmanovou svou múzou. Mezi jeho oblíbené tvůrce patří například Sergio Leone, Martin Scorsese, Brian De Palma nebo Dario Argento. Quentin plánuje odejít od filmu v 60 letech a chce se zaměřit na psaní románů a filmové literatury. I kdyby už nikdy Quentin nerežíroval, neprodukoval nebo nehrál, navždy zůstane jedním z velikánů světového filmu.