Biografia
Pascal Laugier vystudoval v Paříži vysokou školu audiovizuální tvorby ESRA. Mezi její nejznámější absolventy patří patří Pierre Morel, Florent Emilio Siri a Julien Maury. Poté natočil několik krátkometrážních filmů, které zaujaly režiséra Christophera Ganse natolik, že přišel s nabídkou na režírování dokumentů o natáčení jeho připravovaného filmu Bratrstvo vlků. Oba tvůrce pojí přátelský vztah a láska k hororu, Gans později pomohl Laugierovi jako producent jeho debutového filmu SAINT ANGE (2004). Ten nevzbudil žádný výraznější kritický, ani komerční ohlas a brzy zapadl. Sám režisér tento film zpětně označuje jako svůj "teenage projekt."
O Pascalu Laugierovi nebylo slyšet až do doby, kdy měl na festivalu v Cannes v květnu 2008 premiéru jeho druhý autorský horor - MARTYRS. Film svým extrémně nekompromisním pojetím vzbudil bouřlivé a značně polarizované reakce, od nadšení po pohrdání. Následně se film promítal na většině významných hororových festivalů, většina specializovaných webů a velká část hororové fanouškovské obce považuje MARTYRS za jeden z vrcholů moderního hororu a film se často objevuje na seznamu nejlepších žánrových kousků natočených po roce 2000. Na nejprestižnějším světovém festivalu fantastických filmů, katalánském Sitges festivalu, získali MARTYRS ocenění za nejlepší evropský film (kde porazili např. "Moon" Duncana Jonese) a nejlepší masky.
Po úspěchu MARTYRS - film byl prodán do více než 40 zemí světa, ať už do kin, nebo na DVD - se objevila spousta nabídek ze zámoří (prý kolem 40 - 50 a jenom jediná z Francie). Pascal Laugier se v rozhovorech netajil tím, že natočit film v Americe by bylo jako "splněný dětský sen", ale vždy dodával, že záleží na podmínkách a projektech, které by mu studia nabídla a že chce natočit film, kde bude mít plnou tvůrčí kontrolu. Byl spojován se studiem Dimension a novým zpracováním Hellraisera (opět podle vlastního scénáře), po nějaké době byla ale spolupráce z neznámých důvodů zrušena, k lítosti i samotného Clivea Barkera, který se vyjádřil, že považuje Martyrs za výjimečný film a Laugiera za talentovaného filmaře, který by mohl s látkou udělat mnohem víc, než si on mohl dovolit v 80. letech. Můžeme se jen domnívat, že Laugierovo odstoupení od projektu mělo něco společného s výše zmíněnou kreativní kontrolou - i proto, že od té doby ztroskotalo s Hellraiserem několik dalších režisérů.
Další potenciální projekty, o kterých Laugier mluvil zahrnovaly např. adaptaci povídky Chiny Miévilla "Details" nebo scénář "Dogs" o válečném veteránovi v pouštní chatě ohrožovaném rozzuřenými psy. Nic z toho se ale nedostalo do fáze produkce.
Koncem roku 2009 se objevila první zmínka o připravovaném projektu THE TALL MAN, Laugierově vlastním scénáři, se kterým čekal na příležitost. Poté opět ticho, až o rok později vše nabralo rychlý spád. THE TALL MAN se stává první Laugierovým anglicky mluveným filmem, nezávisle financovaným převážně kanadskými společnostmi a částečně Francií. Rozpočet 18 mil. dolarů, natáčeno v horách Britské Kolumbie. Režisér o projektu mluví jako o mysteriózním thrilleru v duchu raných filmů M. Nighta Shyamalana. Opět se silnou ženskou hlavní postavou jako v předchozích filmech.
Pascal Laugier je zaníceným filmovým fanouškem s vyhraněnými názory. Mezi režiséry, které obdivuje patří např. Dario Argento, Lucio Fulci, John Carpenter, M. Night Shyamalan, Henri-Georges Clouzot, Roman Polanski. Nesnáší sérii Vřískot. Nedělá mu problém podívat se na dobrou komedii, ale nikdy by žádnou natočit nechtěl, jeho srdce je u temnějších filmů, které bere velmi vážně a bez nadsázky. Mezi jeho oblíbené horory patří např. snímky - Rosemary´s Baby, Possession (1981), Full Circle, Let the Right One In.
Doufejme, že Pascal Laugier ani v americké produkci neztratí nic ze své nekompromisnosti, potvrdí kvality a bude nám i do budoucna navracet víru v (temné) příběhy.
