Biografia
Mé jméno je Michal Knap, ale kámoši mi řikaj Majkl. Narodil jsem se 4.března 1989 v Praze v Krči. Chodil jsem na základní školu Novoborská na Proseku. V roce 2014 jsem si také zahrál miniaturní roličku punkera ve filmu režiséra Radima Špačka Místa. Asi v jedenácti letech jsem se dostal k punk rockový muzice.
Moje první kapely byly Blink 182 a Sum 41, o starém klasickém punk rocku jsem ještě nevěděl vůbec nic. K tomu mě dostal až otec když mi bylo asi třináct let, poprvé mi řekl o kapele Sex Pistols a to změnilo můj život, ve videopůjčovnách zrovna vyšel dokument o týhle kapele - Sex Pistols: Děs a běs, poprvé se mi to moc nelíbilo a divil jsem se že punk rock hrajou tak pomalu než pop punkový kapely co už jsem poslouchal, na podruhý už se mi to zalíbilo hodně, hlavně frontman Johnny Rotten a baskytarista Sid Vicious, jejich vzhled byl fascinující a pobuřující a začala se mi líbit i jejich muzika, písničku No Feelings jsem si oblíbil ze všech nejvíc.
Tak jsem začal punkovat a dělat si věci podle Sex Pistols, poprvé jsem si na základce obarvil hlavu na červeno a jak zpívá kapela The Fialky - Už cesty zpět neni! Škola mě od začátku štvala a nebavilo mě učení, byl jsem tak trochu zaostalej a všichni se mi posmívali že jsem tak hloupej a já je za to nesnášel, taky důvod proč jsem začal milovat punk, byl jsem jedinej punker na základní škole, všichni ostatní techno, hip hop a podobný nesmysly - Fuck Off!!!!! Pak jsem byl problémový dítě, chodil jsem za školu, utekl z domova a jiný problémy, skončil jsem pak v Dětském domově. Pak jsme taky zkoušeli s tátou, bráchou a kamarádem Stanleym založit punkovou kapelu, no ale vůbec nám to nešlo, bylo to hrozně amatérský a strašnej bordel. V roce 2007 založili kapelu kterou nazvali Chlastarbeiter, pak mě vzali jako bubeníka, hraní na bicí byl vždycky můj koníček a už jsem na ně uměl docela hrát.
Táta už hrál v mládí na kytaru, tak že tomu šlo, brácha zpíval, kamarád Stanley hrál na basovou kytaru a druhej kamarád Honza hrál na druhou kytaru, tak jsme hráli různě po klubech v Praze, na nějakou dobu jsem kapelu opustil, protože mě to moc nebavilo, basák přešel na bicí a jeden kámoš Patrik se dal na basu, po nějaký době jsem se zase vrátil a byli jsme zas ve stejný sestavě jako na začátku, v roce 2011 jsme vydali naší jedinou desku s názvem R.I.P. Chlastarbeiter 2007 až 2011.
Naše texty byli zaměřený na vlastenectví, hráli jsme takovej punk pro skinheady, samozřejmě i pro punkery, ale spousta lidí kvůli našim textům o nás řikali že jsme náckové pitomci. No tak jsme natočili jedno jediný album a pak jsme skončili. Štvalo mě to, protože jsem chtěl pořád hrát punk rock, ale podle mých představ, tak jsem zkoušel s několika kapelama, ale pořád mi to nevycházelo.
V roce 2014 se to na konec povedlo, na inzerátu jsme s tátou našli kapelu. Kapela s názvem Dezert of the Day a teď hrajeme do dneška. Zakládající členové byli zpěvák Kolík a kytarista Karlos, na inzerát mi napsal ještě jeden kytarista Lukáš a tak jsme ho přivzali k sobě, tak jsme měli dvě kytary, táta se dal tady pro změnu na basovou kytaru a já opět na bicí, v roce 2015 po nějakých neshodách se zpěvákem Kolíkem se kapela na nějaký čas rozešla a zpěvák definitivně opustil kapelu, to trvalo pár měsíců a pak jsme se dali opět dohromady, tentokrát kytarista Karlos se dal na zpěv a hraje i zároveň na kytaru, v lednu 2016 jsme natočili naše první nahrávky, dva songy Pomalá a Pochybný vzory ve studiu Total Record v Praze, nahrávky nám dělal Štěpán Soukup, kytarista z kapely Zakázaný ovoce, téhož roku naší kapelu bohužel opouští náš druhý kytarista Lukáš, ale brzy byl nahrazen novým kytaristou a jmenuje se také Lukáš.
V říjnu 2016 jsme šli do studia nahrávat naše první album Náš punk, pracovali jsme na něm ve studiu Hostivař, je na něm 19 písniček a vydali jsme ho v listopadu téhož roku. Máme za sebou několik koncertů a čekají na nás další. V tomto roce 2017 pracujeme na nových písničkách a chystáme se na natočení druhé desky.
Mým velkým oblíbencem je umělec GG Allin, no byl to ten největší mothefucker a samozřejmě král punku. Dále pak mám rád hodně kapelu Plasmatics a zpěvačku Wendy O. Williams a žeru Misfits. S českých kapel mám rád The Fialky nebo skupinu Normals. Jinak mám rád hodně kapely ze sedmdesátých a osmdesátých let, miluju starou školu punku a měl jsem vždycky radši cizí kapely než ty český. Toť vše a punku zdar!!!!!
