Biografia
Jako herec a producent patří Michael Douglas už pěknou řádku let k těm hvězdám, jež si z hollywoodského trhu odnášejí domů pořádné balíky. Jeho pověstné výdělečné schopnosti se pojí s pověstí nejdrsnějšího, nejzábavnějšího a nejodvážnějšího herce své generace. Ani po šedesátce před kamerou nezahálí, přesto stále poutá hlavní pozornost jeho vztah s o čtvrt století mladší Catherine Zeta-Jones. A bylo tomu tak vlastně vždycky. Možná ještě víc, než o jeho hereckých úspěších se napsalo o jeho posedlosti sexem, z níž se údajně i léčil. V každém případě to byl důvod rozvodu, který uvedla jeho žena Diandra po třiadvaceti letech manželství lemovaných pěknou řádkou nevěr.
Velšská kráska Catherine ho už jako malá často sledovala v televizi v seriálu Budoucí slavný pár se seznámil v roce 1998 na filmovém festivalu ve francouzském Deauville a poté, co Michael požádal Catherine o ruku ve svém domě v lyžařském středisku Aspen ve státě Colorado, a ona nabídku k sňatku přijala, tvoří nový stálý hollywoodský pár. Jakoby na svůj předchozí rozvod zapomněl, kritizuje Douglas veřejně Julii Roberts, Renée Zellweger a Brada Pitta za jejich nevydařená manželství. Prý nemají uzavírat sňatek, když vědí, že dlouho nevydrží. S Catherine jej pojí nejen dvě malé děti Dylan Michael Douglas (2000) a Carys Zeta Douglas (2003), ale třeba také vášeň pro nikotin. Zdá se, že jim vůbec nevadí, že kouření škodí zdraví a navíc není vůbec v módě. Prý je tahle neřest uklidňuje. Když spolu nedávno letěli z Los Angeles do New Yorku na předávání filmových cen, museli použít soukromé letadlo, kde jim bylo umožněno oddávat se jejich zlozvyku. Oba si navíc zamilovali kanadskou přírodu a Douglas před časem utratil neuvěřitelnou spoustu peněz za pozemky v kanadské provincii Québec, které jsou poblíž vyhledávaných lyžařských tratí. Herec tam chce vybudovat luxusní lyžařské sídlo. Manželé už přitom vlastní přepychové nemovitosti v New Yorku, Los Angeles, na Bermudách, Mallorce či ve Walesu.
Jediné, co herec nedokáže pochopit, jsou investice do módy, protože zřejmě nerozezná jednu róbu od druhé, když říká „Catherine Zeta si na udílení Oscarů koupila zase nové černé šaty za spoustu peněz, ačkoliv jich má doma plnou skříň.“ Jeho žena pro změnu uvádí, že tento pověstný spořivý americký žid nosí nechutné děravé ponožky a obnošené spodní prádlo. Jejich úsporné praktiky dokonce zašly tak daleko, že jménem prospěšné nadace Michael Douglas Foundation požádali své svatební hosty o to, aby místo darů poukázali peníze nadaci. Celkem se jim tehdy sešlo 142 tisíc dolarů.
Ačkoli to může vypadat obráceně, obvykle to děti slavných herců vůbec nemívají snadné. Mají-li trochu zdravého rozumu, nejdříve si vytvoří nelichotivý názor na svět filmového průmyslu vůbec a potom – pokud je film stále ještě neodolatelně přitahuje – si uvědomí, že se od nich chce, aby hráli od první role stejně dobře jako jejich rodiče, pokud možno stejné role a přijímali je se stejnými názory. To bylo to poslední, co si starší ze dvou synů hereckého páru Kirka a Diany Douglasových přál. Když mu bylo šest, rodiče se rozvedli a Michael žil dál s matkou a jejím novým manželem v Kalifornii. Otec Kirk Douglas, zakladatel filmařské dynastie Douglasů a potomek ruských židovských emigrantů se ubíral mezi pocity viny a vzteku. Jeho talentovaný syn se o nic pořádně nezajímal a prosadil si studium na vojenské akademii, z čehož známý antimilitarista Kirk málem dostal první ze svých budoucích infarktů. Po maturitě si však Michael uvědomil, že uniforma skutečně nebude to pravé, a že otce už snad dost vyděsil a raději se dál flákal od jedné univerzity k druhé a na čas se dokonce přidal ke komunitě hippies.
Nakonec se začal zajímat o filmovou praxi od scenáristiky přes režii až po produkci a hledal v ní to, co by mu nejvíc vyhovovalo. Jak vzniká film si vyzkoušel coby asistent režie moderního westernu (1962) Davida Millera a v (1965) Melvilla Shavelsona. Zároveň si ověřil své herecké schopnosti v neznámých televizních inscenacích a v malých avantgardních divadlech. Mimochodem, byt tenkrát sdílel s jiným u filmu začínajícím mladíkem, kterým nebyl nikdo jiný, než 152 cm vysoký Danny De Vito.
Kirk Douglas se v té době podruhé oženil (se svou druhou ženou Anne Buydens je doposud) a nadšený, že se syn z prvního manželství konečně o něco zajímá, nabídl mu pomoc na dráze začínajícího režiséra tím, že by financoval jeho debut. Michael se však v té chvíli (možná opět otci naschvál) rozhodl pro herectví. Jeho první film (1969), komedie o mladíkovi, který dobrovolně vstupuje do armády, měl značný úspěch, takže následovaly další: (1970), (1971) nebo rodinná disneyovka (1972), v níž hrála hlavní roli desetiletá Jodie Foster (a při natáčení ji stačil pokousat druhý hlavní hrdina - lev). Potvrzení nastupující hvězdy Michaela Douglase znamenal celostátně vysílaný seriál v letech 1972 – 1978 .
V roce 1974 se poprvé dostal do kontaktu s další filmovou profesí, ačkoli ho prý díky tomu označilo osm lidí během jednoho dne za blázna, včetně jeho otce, o kterého se tak podruhé málem pokoušel infarkt. Michael se rozhodl spoluprodukovat film podle literární předlohy, jejíž práva společnost United Artists zakoupila už v roce 1964, ale nikdo se ho dosud neodvážil natočit. Režisérem měl být ve Spojených státech téměř neznámý Evropan, do hlavních rolí byla navržena asexuálně působící, neznámá a 180 cm vysoká čtyřicátnice a herec, o jehož schopnostech se už sice mluvilo, ale taky se říkalo, že to nemá v hlavě v pořádku. Michael Douglas se se svými penězi tedy přidal do spolku těchto bláznů a skutečně pomohli na svět , který byl prvním americkým průlomem Miloše Formana. Film byl oceněn Oscary v pěti nejdůležitějších kategoriích a při průměrných nákladech přinesl zisk 60 milionů dolarů. Douglas dál produkoval filmy, v nichž také hrál hlavní role: s Jane Fonda a Jackem Lemmonem (zisk 32 milionů), v režii Roberta Zemeckise s Kathleen Turner a Danny De Vitem (zisk 36,5 milionů) a jeho pokračování .
V osmdesátých letech Michael Douglas uvěřil také v sílu svého vzhledu. Do té doby byl přesvědčený, že nezapadá do hollywoodského ideálu, jeho tvář se mu zdála příliš široká, oči výrazné a výraz až příliš všední. Když zjistil, že tenhle „fádní“ výraz je pro ženy zvláště přitažlivý, prohlásil, že „ženy asi ztrácejí smysl pro estetično.“ Začala nová etapa rolí Michaela Douglase, který doposud hrával nijaké role přecitlivělých mládenců. Otec mu tenkrát řekl, že se jednou prosadí coby zabiják, přestože působí jako milý a jemný kluk. „Prý až jim dojde, jaký dokážu být mizera,“ dodává Michael Douglas. Od té chvíle si herec pěstoval image záletníka, který se otočí za každou sukní, čehož zvláštním způsobem využívaly filmy s erotickým nábojem, kde se naopak on stával obětí sexem fascinovaných žen: v podléhal Glenn Close, v Sharon Stone a ve Demi Moore.
V polovině devadesátých let se přesunul k rolím dobře situovaných, osamělých a tajemných mužů, kterým přesto něco chybí: multimilionář ve , Steven, který se musí zbavit manželky v nebo už dříve Gordon Gekko ve , za nějž dostal svého jediného Oscara – ačkoli podle mnohých přišel jeho nejlepší výkon teprve ve (1993) Joela Schumachera. Do této kategorie rolí by mohl patřit i sebevědomý politik z dramatu Stevena Soderbergha, v němž si zahrál s Catherine Zeta-Jones a částečně také dobrodruh z dramatu . V devadesátých letech se zásluhou několika Michaelových výrazných filmů (a taky jistě změnou divácké generace) posunula situace tak daleko, že se o něm přestalo psát jako o synovi Kirka Douglase, ale naopak o Kirkovi Douglasovi jako o otci toho slavného Michaela Douglase.
Dvaašedesátiletý muž s genetickým receptem na dlouhověkost (jeho vitálnímu otci, který chtěl oslavou padesátiletého výročí své druhé svatby zastínit nedávnou synovu svatbu, bude v prosinci 90 a matce je 83 let) si zřejmě uvědomuje svoje místo a již se například neobjevil v pokračování erotického thrilleru po boku někdejšího sex-symbolu Sharon Stone, mimo jiné proto, že se cítí příliš starý. Řekl tenkrát přímo „copak jste neviděli mé staré pozadí?“ Před časem se přesto v (marném) utajení pokusil zastavit stárnutí a pomoci face-liftingu trochu vyžehlil svou povadající tvář. Od chvíle, kdy se oženil s mladou velšskou herečkou, však nelpí na své dosavadní ďábelské image a dokonce občas potěší senzacechtivá média drby o příjemném stereotypu v milostném životě s popisem krásných chvil, kdy může pečovat o své dvě děti, což si prý u dospělého syna Camerona z předchozího manželství neměl čas vyzkoušet. Svou práci miluje, ale protože on i jeho žena již došli jistého uznání (oba mají doma po jednom Oscarovi), nehodlají obětovat rodinu herecké kariéře.