Michael Chapman

Biografia

Michael Chapman, A.S.C. // je americký kameraman a příležitostný herec, který se do filmové branže zapsal především v 70. a 80. letech. Svou kariéru začal jako kameraman u Stevena Spielberga a to v jeho thrilleru JAWS /1975/. Jako kameraman se také proslavil spoluprací s Martinen Scorsesem a jeho kultovními snímky TAXI DRIVER /1976/ a RAGING BULL /1980/. Chapman také usedl za kameru v remaku sci-fi thrilleru INVASION OF THE BODY SNATCHERS /1978/. Chapmanův styl kamerování spočíval ve vysokém a agresivním  kontrastu sytých barev. Je také známý díky své schopnosti používat kameru komplexně a rychle se přizpůsobit nečekaným zvratům na scéně. Tento styl je dobře rozpoznatelný v již zmíněném snímku Raging Bull s Robertem DeNirem. Jako hlavní kameraman se podílel na Scorseseho dokumentu THE LAST WALTZ /1978/. Mimo spolupráci se Scorsesem pracoval Chapman jako kamerový režisér s filmovými režiséry jako Hal Ashby, Phillip Kaufman, Martin Ritt, Robert Towne, Michael Caton-Jones, Andrew Davis a Ivan Reitman. Ve většině filmů, které kameroval se objevil i v epizodních rolích a roličkách včetně cameo rolí. Podílel se na několika filmech, které byly průlomovými pro budoucí kariéru dnes známých herců, jako třeba na dramatu ALL RIGHT MOVES /1983/ s mladičkým Tomem Cruisem. Jeho posledním snímkem je fantastické drama BRIDGE TO TERABITHIA /2007/. Dle komentáře k tomuto filmu na DVD, prohlásil Chapman, že toto bude jeho poslední filmový počin a odebere se do filmového důchodu. Zatím své prohlášení plní.../2014/. Michael Chapman je ženatý s Amy Holden Jones a od roku 1995 je členem americké společnosti kameramanů. Během své filmařské kariéry obdržel nespočet ocenění. V roce 1981 byl nominován na pro nejlepší kameru za film Raging Bull a za stejný snímek vyhrál cenu společnosti Bo a V roce 1994 byl nominován opět na Oscara za kameru k filmu THE FUGITIVE /1993/. Na filmovém festivalu v roce 2010 získal cenu pro celoživotní přínos kinematografii. V roce 1975 byl nominován na cenu pro nejlepší kameru za snímek DEATH BE NOT PROUD /1975/. Organizace ASC mu udělila v roce 2004 cenu za celoživotní přínos americké kinematografii.