Biografia
Melanie Griffith se narodila 9. srpna 1957 v New Yorku. Její matka Tippy Hedren se kdysi věnovala modelingu, ale nakonec zvítězila herecká dráha (Zlatý Glóbus za roli v Hitchcockových PTÁCÍCH). Otec Peter Griffith byl pozemkovým makléřem a také příležitostným hercem. Manželství Griffithových ale nakonec roku 1961 skončilo rozvodem. V roce 1964 se Tippy Hedren znovu vdala a sice za filmového producenta Noella Marshalla a začala se věnovat své herecké kariéře. Melanie žila se svou matkou, otčímem a třemi nevlastními bratry na ranči v Kalifornii. Její otec se také znovu oženil s modelkou a herečkou Nanitou Greene, se kterou měl dceru Tracy (herečka) a Claye A. (filmový architekt). Melanie začala navštěvovat katolickou penzionátní školu a roku 1974 předčasně ukončila studium na „Hollywood Professional High School“.
Díky své prvotřídní figuře se uchytila jako modelka. Nafotila také sérii fotek pro časopis Playboy. Začátkem 70. let se začala objevovat i ve filmu, po menších rolích ve westernu SMITH! (1969) a dramatu THE HARRAD EXPERIMENT (1973) se objevila jako Delly Grastner v thrilleru Arthura Penna NOC POSTUPUJE (1975). Dalšími rolemi ve filmech ÚSMĚV (1975), NÁVRAT LEW HARPERA (1975) a JEDEN NA JEDNOHO (1977) se představovala jako typ sexy blondýnky. Poměrně dost příležitostí se jí naskytlo i v televizních seriálech a filmech. Největší pozornost však na sebe upoutala spíše svými milostnými aférami a také problémy s alkoholem a drogami. Po rekonvalescenci z autohavárie v roce 1981 absolvovala odbornou hereckou průpravu u Stelly Adler, Harryho Mastrogeorge a Sandry Seacat v New Yorku.
Její snaha a ctižádostivost jí přinesla ovoce. Do diváckého podvědomí se poprvé výrazněji zapsala jako pornoherečka Holly Body v psychothrilleru DVOJNÍK (1984) režiséra Brian De Palma. Za svůj výkon byla poprvé nominována na Zlatý Glóbus. Erotickým nábojem obdařenou, smyslnou a lehkovážnou Audrey Hankel zvanou „Lulu“ ztvárnila v milostné komedii NĚCO DIVOKÉHO (1986), za niž byla nominována na Zlatý Glóbus jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. Mezinárodní popularitu jí přinesla role cílevědomé a ctižádostivé Tess McGill, která si snaží polepšit z místa sekretářky na vedoucí místo u velké makléřské firmy, v komedii plné slavných jmen (H. Ford, S. Weaver, A. Baldwin, J. Cusack, K. Spacey, O. Dukakis, D. Duchovny) PODNIKAVÁ DÍVKA (1988). I v takto výborně herecky obsazeném snímku na sebe dokázala upoutat dost pozornosti natolik, aby byla následně nominovaná na Zlatý Glóbus a Oscara v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli. Oscara si sice nakonec odnesla Jodie Foster za ZNÁSILNĚNÍ (1988), ale Zlatý Glóbus připadl Melanii.
Herecké zkušenosti potvrdila svou rolí těhotné dívky Patty Palmer, která je spolu se svým přítelem (Matthew Modine) tyranizována sadistickým nájemníkem (Michael Keaton) v thrilleru Johna Schlesingera PSYCHOPAT ZE SAN FRANCISCA (1990). Přicházejí i další zajímavé postavy: Lily Reed v dramatu PRÁZDINY V RÁJI (1991), Emily Eden v krimi CIZINEC MEZI NÁMI (1993), jako „V“ v romantické komedii PROSTĚ ÚŽASNÁ (1994) nebo Toby Roebuck v dramatu s Paulem Newmanem, Jessicou Tandy a Brucem Willisem NEJSEM BLÁZEN (1994). Značnou pozornost na sebe upoutala díky dramatu Adriana Lyna LOLITA (1997), kde si zahrála matku a majitelku domu Charlotte Haze, jejíž dvanáctiletá dcera Lolita (Dominique Swain) prožije vášnivý románek s matčiným podnájemníkem a pozdějším manželem (Jeremy Irons). Vedlejší roli Nicole Oliver si zahrála v komedii Woodyho Allena CELEBRITY (1998). V poslední době se objevila jako Sarah v průměrném kanadském krimi TEMPO (2003) nebo ve vedlejší roli v krimi HRÁČI (2003).
V posledních letech se ve filmu neobjevila vůbec. Nějakou tu příležitost jí nabídne televize, takže si zahrála v TV filmu OBHÁJCE SMRTI (2005) či v seriálech DVOJČATA (2005) a VIVA LAUGHLIN (2007). Poslední dvě nominace na Zlatý Glóbus v kategorii vedlejší herečka získala také díky televizi. První v roce 1996 za postavu Dory Dufran ve westernu KONEC DIVOKÉHO ZÁPADU (1995) a druhou za Marion Davies ve velmi povedeném dramatu RKO 281. V únoru roku 1999 Melanie debutovala dokonce na jevišti a sice v londýnském Old Vic, kde hrála společně s Cate Blanchett v celosvětově úspěšné hře Monology vagíny. O čtyři roky později dostala možnost předvést své taneční a pěvecké dovednosti na Brodwayi jako Roxie Hart ve veleúspěšném muzikálu Chicago.
Za zmínku stojí také Melaniin soukromý život. Stejně jako její matka byla zatím čtyřikrát vdaná, avšak s jediným rozdílem, že Melanie byla za stejného muže – o osm let staršího herce Dona Johnsona – vdaná dvakrát. První manželství uzavřeli v roce 1976 a vydrželo jim pouhý půl rok a druhé uzavřeli v letech 1989-1996. Z druhého sňatku se narodila dcera Dakota (nar.1989). Mezitím byla v letech 1982-1986 provdaná za herce kubánského původu Stevena Bauera, s nímž má syna Alexandra (nar.1986). Zatím poslední manželství trvající od roku 1996 do dneška proběhlo s neméně známým hercem Antonio Banderasem. Známý manželský pár se seznámil na natáčení komedie JEDNA NAVÍC v roce 1995. V roce 1996 se jim krátce po svatbě narodila dcera Stella Carmen.
