Biografia
Velkohubý komik pocházející z Německa už dlouhá léta rozděluje diváky na dvě nesmiřitelné skupiny – na ty, co ho k smrti nenávidí (k této části patří také všichni kritici) a na ty, co ho obdivují. Poslední dobou se ale bohužel zdá, že těch, co ho nenávidí, je už čím dál tím víc (při pohledu na klesající tržby jeho filmů), ale přesto má ještě pár šancí dostat se na vrchol a my se teď ohlédneme za jeho hereckými začátky.
První větším filmem, ve kterém se Martin objevil, byla relativně úspěšná komedie House Party, kde dostal v roce 1990 svou hlavní roli a poprvé na sebe výrazněji upozornil jako komik (přesto se o něm v té době vůbec nemohlo diskutovat jako o filmové hvězdě). Pak se objevil v několika dalších komediích (včetně v pokračování House Party, které vzniklo o rok později), až se dostal k vedlejší roli ve filmu Bumerang, kde zazářil po boku Eddie Murphyho a opět na sebe o něco více upozornil. Po Bumerangu vystupoval jako televizní komik a v roce 1995 se dočkal prvního velkého úspěchu.
V tu dobu dostal nabídku zahrát si s rovněž neznámým Willem Smithem v režii také neznámého Michaela Baye v akční komedii Mizerové a z filmu se stal kupodivu navzdory svému nepříliš hvězdnému obsazení a nízkým nákladům hit a ze Smithe, Baye i Lawrence se staly filmové hvězdy. V roce 1997 natočil svůj asi nejlepší snímek, černou komedii Není co ztratit, v níž si zahrál s Timem Robbinsem. Úspěšný byl pro něj i rok 1999, kdy se objevil ve dvou relativně úspěšných komediích Modrý blesk a Doživotí (oba snímky vydělaly shodně kolem šedesáti milionů) a v roce 2000 dosáhl Martin svého vrcholu, když se mu podařilo udělat z průměrné komedie Agent v sukni obrovský hit s více jak stomilionovými tržbami. Potom ale přišlo hubené období, které trvá dodnes.
Po Agentovi v sukni si Martin zahrál ještě v relativně slušném snímku Dannyho DeVita Co horšího se může stát, ale pak hned následující film, rádoby vtipná komedie Černý rytíř doplatila na své nekvality a velké náklady (tržby dosáhly sotva poloviny nákladů). Právě toto je asi ten snímek, kdy Lawrence přišel o valnou část svých obdivovatelů (které už jeho filmy jednoduše omrzely) a tak se ani následujícím projektům nevedlo o moc lépe. Policajti na baterky dopadli z komerčního hlediska stejně jako Černý rytíř, v roce 2003 do kin uvedení Mizerové II sice vydělali velké peníze, ale nikomu se nelíbili (o čemž svědčí i to, že se přestalo dařit i Michaelu Bayovi, Will Smith to ještě naštěstí krotí) a Lawrencův poslední snímek Rebound měl dokonce tržby tak mizerné, že jestli v kinech neuspěje pokračování Agenta v sukni nebo komedie Lovecká sezóna s Ashtonem Kutcherem, tak se z něj asi bohužel (nebo naštěstí, záleží na vás) stane jeden z mnoha řadových komiků.
