Biografia
Významný herec Pražského komorního divadla (Divadlo Komedie) Martin Finger je laureátem Ceny Alfréda Radoka 2006 za roli Světanápravce ve stejnojmenné inscenaci hry Thomase Bernharda, kterou režíroval Dušan D. Pařízek. Hned další rok ho režie téhož režiséra přivedla ke stejnému ocenění za roli Josefa K. v Kafkově Procesu. Za studií na šumperském gymnáziu bylo Fingerovým největším koníčkem hraní autorského divadla. Záliba ho posléze dovedla (oklikou přes práci montéra a vojenskou službu) ke studiu herectví na pražské DAMU. Už jako student účinkoval v Národním divadle v inscenacích Zimní pohádka, Oblak a valčík, Peer Gynt. A v roce 1996, kdy se připravoval k absolutoriu, byl po jednu sezonu v Národním divadle v angažmá. Tehdy hrál v inscenacích Cymbelín, Dva shakespearovští herci, Sen noci svatojánské a Hrdina Západu.
Poté zakotvil na sedm let až do roku 2004 v Činoherním studiu Ústí nad Labem a spolu s plejádou mimořádných režisérů a herců se podílel na tehdejší provokativní proslulosti této scény, jež se stala Divadlem roku 2000. Zahrál si celou řadu rolí, jmenujme alespoň: Žvanikina v Gogolových Hráčích (režie M. Lang), Oresta v Sofoklově Élektře (režie J. Pokorný), Demetria v Shakespearově Snu noci svatojánské (režie J. Korčák) či Horacia v Hamletovi (režie D. Czesany), Krysu ve stejnojmenné hře Lenky Havlíkové (režie J. Pokorný), postavu „A“ v Crave od Sarah Cane (režie D. Czesany) nebo titulní postavu v Čechovově Ivanovovi (režie D. Czesany). Hostoval nebo stále hostuje také v pražských divadlech Na zábradlí, v Dejvickém divadle, ve Viole.
V současnosti působí v Pražském komorním divadle, jež má jako domovskou scénu Divadlo Komedie. Ztvárnil tam na 30 rolí, v roce 2003 dostal první hlavní roli - Řehoře Samsu v Kafkově a Goldflamově Proměně. V režii Dušana D. Pařízka, Davida Jařaba, Jana Nebeského a dalších významných tvůrců ho bylo možno vidět v zajímavých inscenacích, mnohdy v dramatizacích románů, a sice v poslední době ve Snílcích Roberta Musila, v Utrpení knížete Sternenhocha od Ladislava Klímy, v Jařabově „pražské trilogii“, v Havlíčkových Petrolejových lampách, v Hostovského Spiknutí aj.
Podílí se i na alternativních projektech, např. s M. Bambuškem. Za úsporný slovesný výkon v Büchnerově Vojckovi v Českém rozhlase získal mezinárodní ocenění Prix Malurič. Získává si publikum silou svého civilního projevu. Je přesvědčen, že divák může „v tlumeném výrazu daleko snadněji poznat jakýkoli falešný tón“ a jen tak pocítí hercovu opravdovost. Pro film byl dosud objeven jen menšími rolemi v Polesného Milencích a vrazích (2004), v Posledním vlaku (2006) od Dany Vávrové a ve Vejdělkově Václavovi (2008). V televizi se Martin Finger objevil v seriálu Soukromé pasti.
