Biografia
Slovenská herečka Marta Sládečková se narodila 27. ledna 1958 v Trenčíně, Československo. Narodila se ve stejný den jako skladatel Mozart. Po maturitě na gymnáziu plánovala studium chemie, ale spolužák Roman Polák ji nasměroval na uměleckou dráhu. Ona sama chtěla být v mládí kosmetičkou ve vlastním kosmetickém studiu. Osud chtěl zřejmě jinak, když vystudovala divadelní fakultu VŠMU v Bratislavě, obor herectví.
Svoji kariéru zahájila v Divadle SNP v Martině, kde ztvárnila mnoho rozličných postav (žena v Životě člověka, Aksjuša ve hře Les, Hermie ve Snu noci svatojánské). Další domovskou scénou jí bylo divadlo Andreja Bagara v Nitře (za postavu Lavínie byla oceněna cenou J. Borodáča), od roku 1993 zakotvila v Divadle Astorka Korzo´90 v Bratislavě (Portia-Kupec benátský, Jelena Andrejevna-Strýček Váňa). Hostovala např. na Nové scéně nebo ve Studiu L+S.
V televizi byla k vidění v řadě slovenských inscenací, celovečerních filmů i seriálů, kromě jiných ve snímcích POMOCNÍK (1982), HODY (1987), OBYČAJNÝ ŠPÁS (1989), ANJEL MILOSRDENSTVA (1994). Postavu Marty Sladké, jejíž jméno si vymyslela sama, si zahrála dvakrát. Poprvé v průlomovém slovenském sitcomu URAGÁN (2001) a podruhé v komediálním seriálu SUSEDIA (2006). Čeští diváci si na ni pamatují např. z filmu DVA LIDI V ZOO (1989), televizního seriálu KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN (1994), filmu PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ (2005) nebo populárního seriálu ČT VYPRÁVĚJ (2009).
Sympatická Marta s věčným úsměvem na rtech je stále plná pozitivní energie. Jejím splněným hereckým snem i hereckým partnerem je kolega Milan Lasica. Nerada natáčí nahé nebo sexuální scény a scény na vodě, ze které má respekt. Zúčastnila se druhé série taneční soutěže Let´s dance s tanečníkem Jurajom Fáberom. I když vypadla v pátém kole se sambou, naučila se valčík a získala novou zkušenost. Mezi oblíbené barvy patří bílá a černá, film Deník Bridget Jones a Kurva hoši Guten Tag. Život si neumí představit bez mobilu, má jich rovnou tři. Osobní citát: „Nie som fatalistka, na osud sa nijako zvlášť nekoncentrujem. Ale je pravda, že si myslím, že všetko je tak, ako má byť, alebo že nič nie je náhoda. Táto viera je príjemná aj v tom, že sa na ňu môže člověk občas vyhovoriť.“