Biografia
Karel Dobrý se narodil 2. 5. 1969 v Karlových Varech. Vyrůstal v Praze a ve Štětí, vychovávali ho prarodiče, v dětství s nimi čtyři roky (od svých devíti do třinácti let) strávil v Sýrii. Ve čtrnácti letech byl přihlášen do komparzního rejstříku České televize. Jeden semestr pobyl na Vysoké škole ekonomické, později studoval herectví na pražské DAMU, ale ani tato studia nedokončil.
Od první poloviny 90. let se věnuje aktivně divadlu. Začínal na pražské scéně věnující se dětskému divákovi, v Divadle Jiřího Wolkera (dnes Divadlo v Dlouhé). Byl členem Městských divadlech pražských, kde vystupoval především s Divadelním spolkem Kašpar, který byl tehdy jejich součástí. V letech 1993-2002 byl angažován v pražském Divadle Na zábradlí, kde hrál v celé řadě výrazných inscenací. Od roku 2002 byl Karel Dobrý bez stálého angažmá, působil v různých divadlech, často se věnoval experimentálním a alternativním divadelním projektům. Spolupracoval s řadou souborů a divadel: Nordic Black Theatre (v norském Oslu), Divadlo Komedie (se souborem Pražského komorního divadla), Studio Hrdinů v pražském Veletržním paláci, Činoherní studio Ústí nad Labem, Letní shakespearovské slavnosti, centrum experimentálního umění MeetFactory, Divadlo Archa, Státní opera Praha, Divadlo Ta Fantastika, La Fabrika, Experimentální prostor NoD v klubu Roxy, A studio Rubín či Divadlo Broadway. V prosinci 2012 začal hostovat v pražském Národním divadle a od února 2014 do zdejšího činoherního souboru nastoupil do stálého angažmá. Za ztvárnění hlavní dvojrole v inscenaci Církev ve Studiu Hrdinů byl nominován na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon roku 2012. Za roli v inscenaci Den opričníka ve stejném divadle obdržel Cenu Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon roku 2013, Cenu Divadelních novin za herecký výkon sezóny 2012/13 bez ohledu na žánr a byl rovněž nominován na Cenu Thálie 2013 za mimořádný jevištní výkon v oboru činohra.
Zahrál si několik výrazných i hlavních rolí v českých filmech i v televizi, příležitostně spolupracuje s rozhlasem a dabingem. Mluví několika jazyky, a tak našel uplatnění i v zahraničních produkcích, v jejichž projektech dostal řadu velkých i malých rolí. Má tři děti - dceru Johanu (ze vztahu s Evou Turnovou) a syny Cyrila a Diviše, jejichž matkou je Tereza Hrzánová.
Filmografie Karla Dobrého obsahuje více než sedmdesát rolí v českých i zahraničních produkcích. Jeho fyziognomie a výraz ho předurčuje především pro výrazné postavy. Řadu rolí vytvořil ve filmech zahraničních produkcí, často natáčených na našem území, kde uplatnil znalost několika jazyků. Patrně nejvýznamnější příležitost se mu naskytla v koprodukčním filmu z roku 1998 Dívka tvých snů (La Niña de tus ojos) režiséra Fernanda Trueby. Zde ztvárnil postavu ruského Žida Lea, kterou musel celou odehrát v ruštině. V tomto snímku (který mj. přinesl prestižní ocenění a mezinárodní popularitu českému herci Miroslavovi Táborskému, jenž zde ztvárnil roli Tlumočníka) byl hereckým partnerem španělské filmové hvězdy Penélope Cruz. Výrazněji zaujal i v roce 2000 jako Liet-Kynes v americké televizní sci-fi minisérii Duna (Dune) či o tři roky později v jiné roli ve volném pokračování Děti planety Duna (Children of Dune). Dále účinkoval například v americkém filmu Mission Impossible (režie Brian de Palma, hlavní role Tom Cruise, rok 1996) či v epizodě z francouzského seriálu Komisař Maigret (rok 1994). Se známým režisérem Volkerem Schlöndorffem natočil v roce 2004 výraznou roli brutálního nacistického dozorce Bertrama ve filmu Devátý den (Der neunte Tag). Neobvyklé příležitosti dostal i v několika krátkých filmech, např. Protipól (The Counterpart) či sci-fi film Ozone. V létě 2004 natáčel v Rusku seriál Labutí ráj. Zahrál si také kardinála Giovanniho Colonnu ve výpravném koprodukčním seriálu Borgia z roku 2011 či o rok později menší roli v americkém seriálu Pohřešovaný (Missing), v němž na sebe upozornila ve výrazné roli i česká herečka Tereza Voříšková.
Karel Dobrý patří mezi nejobsazovanější herce, kteří pracují i pro zahraniční produkce. Ve velkém výčtu jeho rolí se dále nachází mnoho vedlejších a epizodních postav ve filmech a seriálech různých proveniencí. Také v českých filmech vytvořil Karel Dobrý několik výrazných postav. V malé roli se objevil ve filmu režiséra Zdeňka Tyce UŽ - Užívej život (rok 1995), ve stejném roce hrál i ve filmové pohádce Jak si zasloužit princeznu (režie Jan Schmid). Později zaujal v těžké německy mluvené roli nacisty Odilla ve filmu Pramen života – Der Lebensborn (režie Milan Cieslar, rok 2000). S kameramanem a režisérem F. A. Brabcem natočil dva filmy. Po boku Anny Geislerové a Niny Divíškové hrál v roce 2000 Krále v baladě Zlatý kolovrat v úspěšném kontroverzním zpracování básnické sbírky K. J. Erbena Kytice, na níž se podílela celá řada našich významných osobností. Druhým filmem byl Krysař (role Ďábel & Osud), který byl natočen ve značně nestandardních podmínkách během 24 hodin na přelomu Silvestra roku 2002 a Nového roku 2003, čímž si vysloužil zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Světově proslulá režisérka Agnieszka Holland si Karla Dobrého vybrala do role Plavčíka ve filmu Jánošík. Pravdivá historie (natáčení bylo zhruba v polovině práce z ekonomických důvodů pozastaveno a film byl dokončen až po několika letech v roce 2009). Roli kolaborujícího doktora Branda ztvárnil ve filmu a televizním seriálu Milana Cieslara Krev zmizelého (rok 2005). V poslední době se objevil ve vedlejší roli ve výpravném koprodukčním filmu Juraje Jakubiska o Čachtické paní Bathory (rok 2008), ve výrazné roli agresivního Čiháka ve snímku Ocas Ještěrky (režie Ivo Trajkov, rok 2009), v záporné úloze zločince a vraha Adalberta z Jestřebí v historickém detektivním filmu Jménem krále (režie Petr Nikolaev, rok 2009)) či v experimentálním projektu Miroslava Bambuška Jan Hus - mše za tři mrtvé muže. Uplatnil se také v několika krátkých či studentských filmech, v hudebních videoklipech.
První velkou televizní rolí Karla Dobrého byl v roce 1991 Orestés v televizním zpracování divadelní hry Elektro, má lásko (režie Jiří Věrčák). Z televizních inscenací a filmů dále stojí za zmínku povídkový film Trosečníci z roku 2002, kde hrál ve třetí povídce Kráska a Netvor muže upoutaného na invalidní vozík, hereckými partnery mu byli Linda Rybová a Richard Krajčo. Ve dvoudílné televizní adaptaci románu Egona Hostovského Nezvěstný (režie Pavel Kačírek, rok 2003) hrál roli Hušnera – komunisty, který se obrátil na víru. Po boku Ladislava Freje, Gabriely Filippi a Ondřeje Vetchého účinkoval v roce 2001 v epizodě Červená karta (režie Igor Chaun, role Nájemný vrah Panenka) z hororově-kriminálního cyklu Černí andělé. Hrál hlavní role v pohádkách Jabloňová panna (režie Milan Cieslar, rok 1999, role Kníže) a Tajemný svícen (režie Moris Issa, rok 2003, role Ďábel). Zahrál si také velké role hospodáře Josefa Kalouska ve třetí sérii úspěšného seriálu Četnické humoresky (31. díl Dědic, režie Antonín Moskalyk a Pavlína Moskalyková Solo, premiéra 2007) a vraha Richarda ve druhé sérii kriminálního sci-fi seriálu Strážce duší (13. díl Propast věků, režie Pavel Jandourek, premiéra 2009). O Vánocích 2009 se v televizi objevil v menší, ale důležité roli tajemného nadpřirozeného Acruxe v pohádkovém příběhu Dům U Zlatého úsvitu (režie Pavel Jandourek). Na jaře 2010 pak byl odvysílán televizní hudební retrofilm Petra Nikolaeva Klub osamělých srdcí, kde si zahrál homosexuála přezdívaného Jagol, politicky pronásledovaného v dobách normalizace. V průběhu let 2009 a 2010 natočil pro Českou televizi tři seriály - Vyprávěj (režie Biser Arichtev), Znamení koně (v režii Milana Cieslara) a 4teens (pod vedením režiséra Pavla Jandourka). Jeho roli Matěje Stránského ve Vyprávěj byl též věnován jeden díl speciální bonusové série o vedlejších postavách, odvysílaný v březnu 2012.
Podílel se také na několika hraných dokumentech. Příležitostně spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který natáčí i v cizích jazycích. Sporadicky se věnuje dabingu.
