Biografia
Jaké to je, narodit se jako dcera mušketýra? A jaké to je vyrůstat v rodině národních umělců? Na tyto otázky by dokázala odpovědět dcera Michaila Bojarského a Larisy Luppian, Jelizaveta Michajlovna Bojarskaja. Líza se narodila 20. 12. 1985 v Leningradu. Od dětství se věnovala tanci, a to jazzovému a klasickému, a absolvovala dětskou modelingovou školu, což jí pomohlo získat sebedůvěru. V obecné škole byla velmi oblíbená, organizovala večírky a užívala studentského života. Studentka byla spíš průměrná, ale v posledních dvou letech školy vše dohnala. Lízin debut na obrazovce proběhl v jejích třinácti letech v osmidílném seriálu KLÍČE OD SMRTI (2001), kde se zahrála po boku svého otce roli mladé narkomanky Alisy.
Na konci školy se Líza měla rozhodnout o budoucím povolání; lákalo ji studium žurnalistiky, svou budoucnost viděla v oblasti PR, nakonec se však rozhodla pro profesi herečky. Její rozhodnutí nebudilo žádnou velkou radost u jejích rodičů, kteří si spíše představovali, že se hercem stane Lízin bratr Sergej. Rozhodnutí o budoucím studiu Líza učinila jen dva měsíce před zkouškami. Sama se během té doby připravila na přijímací zkoušky na Sankt-Petěrburgský národní institut herectví. Zatímco obvykle zkouška trvá deset minut, Lízu „dusili“ víc než hodinu, kdy tancovala, zpívala, předváděla monology různých jazycích. Nakonec se jí však stejně nepodařilo komisi přesvědčit o tom, že je dostatečně talentovaná, aby mohla být ke studiu přijata. Líza však projevila značnou umanutost a když už se rozhodla následovat cestu, po které se vydala celá řada jejích předků (je devátým člověkem v rodině, který se rozhodl pro hereckou dráhu) a zahájila studium v kurzu profesora, národního umělce Ruska a významného divadelního režiséra, Lva Abramoviče Donina. Během studií se ze všech sil snažila dokázat sobě i ostatním, že je hodna pokračovat v tradici slavné herecké dynastie Bojarských. Ještě během doby studia hrála v Malém dramatickém divadle roli Goneril v Shakespearově tragédii Král Lear. Za tuto roli získala ocenění 'Zlatý Sofit'. Její filmová kariéra začala také během studia; ve válečném koprodukčním filmu Olivera Hirschbiegela PÁD TŘETÍ ŘÍŠE (2004) hrála malou roli zdravotní sestry Erny. O rok později hrála svou první velkou roli, opět ve válečném filmu, PRVNÍ PO BOHU. Ve stejném roce se objevila i ve filmu SVOYA CHUZHAYA ZHIZN (Svůj cizí život); v tomto filmu se prolínají dvě časové roviny, XXI. století a březen 1921, doba Kronštadtského povstání. Líza k tomu sama říká, že hraje ráda v historických filmech, protože sebe samu nepovažuje za člověka stvořeného pro současnost.
Ani následující rok nebyl méně tvůrčí, Líza se objevila na obrazovkách hned v několika filmech různých žánrů., jedním z nich byl PRŮSMYK SMRTI, kde hrála novou lásku jednoho z hlavních hrdinů, Alexandru. Ve filmu VY NE OSTAVITE MENYA hrála společně se svým otcem, což pro ni byla zajímavá zkušenost. V roce 2007 ukončila školu a byla přijata do divadla Studio mladých MDT – Divadlo Evropy, kde hrála ještě jako studentka. V témže roce byla premiéra legendárního představení Lva Donina 'Život a osud' podle stejnojmenného románu Vasilije Grossmana. Toto představení, ve kterém Líza hraje jednu z hlavních postav, Žeňu, se připravovalo téměř čtyři roky, tedy skoro celou dobu jejího studia. Následující rok obohatil její divadelní repertoár ještě o dvě skvělé role a to o roli Roxany v představení 'Cyrano z Bergeracu', ve kterém byl Cyranem Sergej Bezrukov, v Shakespearově Marné lásky snaze hrála Rosalinu. Ani následující roky nebyly na krásné role skoupé a Jelizaveta se objevila v hrách Tennessee Williamse a Čechova. V roce 2009 se začala aktivně angažovat v charitě a to rovnou u dvou dobročinných nadací; 'Slunce', zabývající se problematikou nedonošených dětí a 'Centrum zdraví mládeže', které se zabývá dětskou drogovou závislostí. Přes svou pracovní vytíženost si vždy najde čas navštívit malé pacienty v klinikách. Od roku 2009 se účastní projektu „Štěstí dětí“, jehož podstatou je výroba a prodej různých sladkostí, zisk z tohoto prodeje jde na konto nadace Slunce. V záři 2011 přijala účast na projektu Konstantina Chabenského 'Studio tvůrčího rozvoje', jehož cílem je oživit ruskou divadelní školu pro děti ulice, které by jinak byly vystaveny nebezpečí drogové závislosti.
Ačkoliv má Líza ráda dobové kostýmy, odmítla účast na pokračování legendárních mušketýrů a s tím možnost, být i ve filmu d'Artagnanovou dcerou. Hlavním důvodem odmítnutí bylo to, že se jí nelíbil scénář, výhrady měla ale i k myšlence pokračování legendárního filmu.
Skutečně známou se stala účastí ve dvou filmech natáčených v roce 2007, IRONIE OSUDU: POKRAČOVÁNÍ a ADMIRÁL. V obou těchto filmech hrála po boku velkých hvězd současného ruského filmu Konstatnina Chabenského a Sergeje Bezrukova. Ve filmu Admirál hraje skutečnou historickou postavu, Annu Timirjevovou, která byla osudovou láskou admirála Kolčaka. Scéna z plesu ve Vojně a míru, kterou film začíná a končí není výmysl scénáristů. Skutečná Anna byla poradkyní Sergeje Bondarčuka pro otázky dobové etikety a ve Vojně a míru se v plesové scéně skutečně objevila. Kromě pokračování Ironie osudu hrála v „druhém dílu“ dalšího z kultovních filmů MUŽ Z BULVÁRU KAPUCÍNOK (2010) navazující na komedii Muž z bulváru Kapucínů, a ve stejném roce i ve filmu NEPROZRADÍM, kde hrála společně s Maximem Matvejevem. V tomto dramatu Maxim a Líza hráli zamilovaný pár řešící partnerskou krizi, filmový vztah přešel do vztahu skutečného a mladá dvojice 28. 7. 2010 uzavřela manželství. (Maxim se nejprve musel rozvést s první ženou, Janou Sekste.) Líza s Maximem jsou krásný pár, což v době, kdy je anketa a žebříček na cokoliv si jen člověk pomyslí, nezůstalo bez povšimnutí jejich fanoušků. Dvojice získala Tiskovou cenu na IV. Mezinárodním Čeboksarském filmovém festivalu, označení nejstylovější dvojice Ruska v časopisu Hallo! (obojí duben 2011), cenu na IX. mezinárodním filmovém festivalu „Duch ohně“ za nejlepší filmovou dvojici ve filmu Neprozradím a ocenění pár roku časopisu Glamour. Manželům se 7. 4. 2012 narodil syn Andrej.
Nelze pochybovat o tom, že Jelizaveta patří mezi nejkrásnější ruské herečky současnosti. Její vzhled je tak pod drobnohledem bulvárního tisku a mimo jiné byla probíraná údajná chirurgická úprava jejího nosu. Líza jakýkoliv zásah do svého vzhledu popírá a argumentuje tím, že pokud by si nechávala v obličeji něco upravovat, nechala by si odstranit i jizvu, kterou má od dětství na levé tváři.
Uzavření manželství neznamenalo pracovní pauzu, v roce 2011 Líza hrála v dalším kostýmním filmu Vladimira Bortka PETR PRVNÍ, ZÁVĚŤ. V roce 2012 byla obsazena do různorodých rolí; ve filmu ZÁPAS hraje milou hlavního hrdiny. Další rolí roku 2012 je role v třetí povídce povídkového filmu POHÁDA. EXISTUJE!, což je projekt mladých tvůrců a v seriálu SHERLOCK HOLMES.
