Biografia
Jana Preissová, rodným jménem Drchalová, se narodila 7. února roku 1948 v Plzni. Už jako malá ochotničila s rodiči. Po ukončení studia herectví na pražském DAMU v roce 1970 dostala angažmá v Divadle Na zábradlí, kde se brzy vymanila ze stereotypní kategorie naivek, k nimž jí předurčoval křehký vzhled. Díky svému dramatickému talentu, profesní jistotě a osobnímu šarmu, ale i smyslem pro humor se postupem času stala jednou z nejvýraznějších osobností této malé, ale významné scény, na niž působila více než dvacet let. Odehrála zde velké množství charakterově odlišných postav klasického i moderního repertoáru. Po hostování v Národním divadle ve Slečně Julii odešla v roce 1990 do služeb naší první scény natrvalo a dodnes zde podává špičkové herecké výkony. Nedávno se objevila jako kněžna Zaháňská v premiérovém uvedení Babičky Boženy Němcové.
Svou první filmovou roli mladé kadeřnice v Tučkově KLECI PRO DVA (1968) si zahrála ještě na škole. Do diváckého podvědomí se však dostala až hlavní rolí v Menzlově ROZMARNÉM LÉTU (1968), kde v roli křehké a půvabné provazochodkyně Anny, která byla filmovou společnicí samotného Jiřího Menzla v roli kouzelníka Arnoštka, okouzlila nejen společenství tří přátel – lázeňského mistra Antonína v podání R. Hrušínského, majora (V. Brodský) a abbého (F. Řehák), ale také právě diváky a kritiku. Teprve v pouhých osmnácti letech podala vynikající výkon a začátek profesionální dráhy se začínal rýsovat. Tato mladičká subtilní herečka překvapila jistotou, s níž se pohybovala před kamerou. Byla přirozená, spontánní, éterická, ale i živočišná – bohužel postava okouzlující komediantky zůstává co do významu v její filmografii osamocena.
S Jiřím Menzlem spolupracovala i ve filmu ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968), kde ztvárnila postavu Lilly. V 70. letech však dostávala navzdory svým schopnostem a divácké oblibě poměrně málo filmových rolí. S nasazením si tak zahrála alespoň služebnou Virginii v adaptaci slavné divadelní frašky SLAMĚNÝ KLOBOUK (1971). Větší úlohu Albíny ztvárnila v nevýrazném kriminálním příběhu režiséra Dušana Kleina TAJEMSTVÍ ZLATÉHO BUDDHY (1973). Svůj půvab a profesní dovednosti propůjčila hlavní dívčí hrdince v Čechově SVATBĚ BEZ PRSTÝNKU (1972). Epizodní postavy vytvořila také v Kachyňově PAVLÍNCE (1974) a Vávrově PŘÍBĚHU LÁSKY A CTI (1977).
Koncem 70. a začátkem 80. let se lehce přehoupla do rolí maminek, a sice v Kovalových filmech JULEK (1980) a MODRÉ Z NEBE (1983). Již před tím se jí dostalo největšího ohlasu v populárních a nestárnoucích televizních komediích Marie Poledňákové JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU (1977) a JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY (1978). Těmito jedinečnými snímky se zapsala do srdcí malých i velkých diváků jako maminka neposedného a tátychtivého Vaška v nezapomenutelném podání Tomáše Holého.
Pak se objevovala především v televizních filmech a seriálech. Po delší odmlce si ji konečně našla velká filmová role – působivě zahrála matku představenou v historickém snímku debutujícího režiséra Petra Hviždě ŘÁD (1994). Za svůj zdařilý výkon si odnesla jako nejlepší herečka ve vedlejší roli prestižní ocenění Českého lva.
Její polularita jde také ruku v ruce s prací televizní a rozhlasovou. Před televizní kamerou vytvořila dlouhý zástup princezen, hrála v desítkách inscenací, her, filmů a několika seriálů jako např.: MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNI (1984), SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE (1986) a z poslední doby zaujala jako profesorka Svobodová v úspěšném seriálu DOBRÁ ČTVRŤ (2005). V současné době také učí na konzervatoři, a navíc díky svému jemnému a kultivovanému hlasovému projevu je i jednou z našich výborných dabérek.
Žádným tajemstvím není její manželství s neméně známým hercem Viktorem Preissem, se kterým se setkali právě na studiích DAMU. Již před absolvováním školy byli manželi. Je málo takových hereckých manželství, která proplouvají v poklidu nástrahami času. Je také málo hereckých manželství, kde oba partneři používají stejné příjmení. Preissovi jsou spolu už více než tři desítky let a v obou případech patří ke vzácným výjimkám. Spolu vychovali dva syny: starší Martin se také věnuje herectví (mimo jiné i dabingu a moderování), a mladší Jan je počítačovým grafikem.
