Biografia
Jana Krausová se narodila v Praze a tam také prožila všechny podstatné části svého života. Oba rodiče se pohybovali v hereckém prostředí. Otec byl známý loutkář a herec Josef Pehr. Podle vlastních slov ji ale v dětském věku k herecké profesi nic nelákalo, odmalička si zato ráda kreslila a přitahovalo ji výtvarnictví. Otcova práce ale Janu ovlivnila do té míry, že během základní školy hrála loutkové divadlo v divadle Kováček na Smíchově. Později začala sama hrát v Divadle na okraji, mívala ale problémy s trémou, a to ji odradilo od myšlenky zkusit přijímačky na DAMU. Místo toho zvolila studium na AVU a divadla se pro nedostatek času posléze vzdala. K filmu se dostala Jana velmi záhy a vlastně náhodou. Nechodila na konkurzy, filmaři si jí ale všimli ve škole, když hledali nové tváře pro snímek Jiřího Hanibala MALÉ LETNÍ BLUES. Byl to letní film o lásce, kde hrála puberťačku, co starší zamilované špehuje. Následně byla zařazena do dětského hereckého rejstříku a filmaři ji svými nabídkami kontaktovali sami.
Filmování ale stále považovala pouze za zajímavý vedlejšák a nepřipouštěla si myšlenku, že by se herectvím měla živit na plný úvazek. Přesto se počet rolí stále zvyšoval a v druhé polovině 80. let se nadaná mladá výtvarnice dostala do širokého povědomí díky hlavní ženské roli v pozdním Dietlově seriálu VELKÉ SEDLO. Šlo sice o zjevně nepovedený kousek, ale díky zařazení v hlavním vysílacím čase a vyšší sledovanosti seriálové produkce se dostavila i popularta. V televizi i ve filmu tehdy pracovala téměř kontinuálně. Jedním z vrcholů byla výrazná role v Soukupově snímku PĚSTI VE TMĚ. Velký prostor dostala i v PŘÍBĚHU 88, což byl snímek s typicky ženskou tématikou. Tento film nicméně zapadl, protože byl do distibuce vyslán souběžně s dobově velmi úspěšným dramatem ČAS SLUHŮ.
Sama Jana Krausová si cení zejména pětidílného slovenského seriálu ŽIVOT BEZ KONCA, kde hrála hlavní hrdinku - mladou dívku, která se v období mezi dvěma světovými válkami snaží žít nezávislý život. Objevila se i v zahraničních produkcích, např. v argentinském filmu KAFKOVY LÁSKY, kde ztvárnila současně manželku Maxe Broda a tlumočnici. Film pojednával o režisérovi, který natáčí film o Kafkovi a má k ruce tlumočnici. Ve svých představách se pak režisér projektuje do Maxe Broda. V Německu pro změnu natočila válečné drama ze Sudet pod názvem SLUŽKA HILDA, který se dostal i na karlovarský filmový festival. Text se v tomto případě sice naučila v němčině, ale postsynchrony za ni dělala německá herečka.
Herecká kariéra Jany Krausové měla větší i menší přestávky, kdy se intenzivně věnovala výtvarné činnosti. Malovala a dělala keramiku, což bylo výhodné v době, kdy měla malé děti a herectví musela silně omezit. Poté, co synové odrostli, vrátila se nejen k filmovému herectví, ale začala hrát i divadlo. Zatímco své první filmy točila ještě pod dívčím jménem Pehrová, známá je pod jménem, které získala svatbou s populárním hercem, bavičem a konferenciérem Janem Krausem. Manželství se později rozpadlo, z dětí je v povědomí veřejnosti syn David, který působí jako hudebník a příležitostný herec. V poslední době se Jana Krausová objevila např. ve snímku ŽRALOK V HLAVĚ nebo HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, častěji vystupuje i na divadle - se známým hercem Petrem Kostkou se objevila např. ve hře Zajatec 5. avenue. K vidění byla i ve Studiu dva, kde hrála ve hře Daria Fo Otevřené manželství. Svůj zájem i nadále dělí mezi výtvarné umění a herectví. Bližší je jí sice výtvarnictví a kdyby se měla natvrdo rozhodnout pro jedinou profesi, zvítězilo by malováníí. Ale současný stav, kdy je rozkročena mezi dvěma profesemi, jí vyhovuje.
