Biografia
Živoucí rocková legenda, zpěvák skupiny Stooges, Kmotr punku a příležitostný herec, vlastním jménem James Newell Osterberg. Vyrůstal s rodiči v karavanu v Ann Arboru ve státě Michigan. Na střední škole hrál na bicí ve skupině Iguanas (Leguáni), odkud pochází jeho přezdívka Iggy. Poté se vypravil do Chicaga, kde na bicí doprovázel černošské muzikanty. Se získanými zkušenostmi založil v roce 1967 spolu s bratry Ronem a Scottem Ashetonovými a Davem Alexanderem skupinu The Stooges. V krátké době vydali tři alba, která navždy změnila dějiny rockové hudby: The Stooges, Funhouse a Raw Power a odehráli řadu divokých koncertů. Skupinu začaly brzy provázet problémy s alkoholem a drogami, Alexandera nahradil James Williamson a v roce 1975 se Stooges definitvně rozpadli. Iggy a Stooges se stali hlavním inspiračním zdrojem celému hnutí punku 70. let, ovlivnili Ramones i Sex Pistols. Iggyho život na doraz a punkovou scénu 70. i 80. let věrně zachycuje kniha Zab mě, prosím (Volvox Globator, 1999). Iggy Pop bývá pro svůj životní styl a koncertní vystupování často srovnáván s další rockovou legendou Jimem Morrisonem. Po Morrisonově smrti dokonce odmítl nabídku skupiny Doors, aby ho nahradil.
Iggy Pop už navždy zůstane legendou zejména kvůli svému nespoutanému chování na pódiu při koncertech. Na přelomu 60. a 70. let, obvykle pod vlivem heroinu, se při koncertech zraňoval, válel ve střepech, až celý krvácel, provokoval a napadal diváky, plival na ně a obscénně gestikuloval, vystupoval jak v těch nejbláznivějších kostýmech tak úplně nahý, byl schopen pomazat se burákovým máslem, jako první rocker skákal do hlediště, a tvrdí se, že je jediný, kdo měl orální sex s fanynkou přímo na pódiu. V soukromí ho ovšem začala zmáhat drogová závislost, omdléval na ulici, byl zatýkán, často nebyl vůbec schopen vystupovat. Nakonec ho zachránil David Bowie, se kterým odjel na dva roky do Berlína, kde se zbavil drogové závislosti a urovnal si vlastní život. Ze spolupráce s Bowiem vznikla dvě Iggyho nejznámější sólová alba Idiot a Lust For Life. V roce 1982 vydal vlastní autobigrafii I Need More (česky Chci víc, MAŤA, 1999).
V 80. letech se hudebně hledal, pokoušel se prosadit komerční hudbou, snažil se zalíbit publiku přejímáním populárních stylů. Vydal šest nových alb, ale nezaznamenal větší úspěch, utápěl se v průměrnosti. Ve snaze prosadit se přijal i několik filmových rolí, hrál většinou dost vyšinuté a extravagantní postavy. Jako zákazník v hotelu se mihne ve filmu SID A NANCY (1986), ve Scorseseho BARVĚ PENĚZ (1986) ztvárnil na mol opilého a lehce pošahaného hráče kulečníku a v CRY-BABY (1990) pro změnu člena bizarního gangu Johnnyho Deppa. Mihne se také v jediném Deppově režisérském počinu BOJOVNÍK (1997), pro který složil hudbu. Byla pro něho napsána postava Funboye ve filmu VRÁNA (1994), ale z časových důvodů se nemohl natáčení zúčastnit. Nakonec si zahrál alespoň člena gangu Curva v pokračování VRÁNA: MĚSTO ANDĚLŮ (1996). Roličku potrhlého pedofila si zahrál v PANCÉŘOVÉ HOLCE(1995). Dvakrát ho do svých filmů obsadil Jim Jarmusch, poprvé jako vyšinutého lovce v ženských šatech Salvatora „Sally“ Jenka v MRTVÉM MUŽI (1995) a podruhé jako Iggyho Popa v rozhovoru s Tomem Waitsem ve scénce Někde v Kalifornii (1993), zařazené později do filmu KAFE A CIGÁRA (2003). V seriálu STAR TREK: DEEP SPACE NINE v dílu Magnificient Ferengi (1998) ztvárnil vcelku dobrosrdečného, ale trochu popleteného vůdce Vortů Yelgruna.
Objevil se i v epizodních rolích několika seriálů, zahrál si v reklamě a neobejdou se bez něj dokumenty o Davidu Bowiem a rockové nebo punkové hudbě. Jeho písně se objevily v mnoha filmech, nejčastěji Search And Destroy a Passenger (známá též z reklamy na Toyotu). Díky filmu TRAINSPOTTING (1995) slavil comeback jeho dnes nejznámější hit Lust For Life. S Goranem Bregovićem spolupracoval na soundtracku k filmu Emira Kusturici ARIZONA DREAM (1991) a nahrál k němu čtyři písně. Iggyho specifickým tělesným projevem se údajně inspirovali programátoři postavy Gluma v Jacksonově PÁNOVI PRSTENŮ (2001). Ve filmu SAMETOVÁ EXTÁZE (1998), volně vycházejícím ze životních osudů Davida Bowieho, ztvárnil postavu Curta Wilda inspirovanou Iggym Ewan McGregor. V roce 2007 by se měl začít natáčet životopisný snímek THE PASSENGER o Iggyho kariéře, v titulní roli s Elijahem Woodem. Je třeba dodat, že ve větších filmových rolích působí Iggy Pop celkem nepřirozeně a prkenně. Vzhledem k jeho divokému koncertnímu vystupování a charakteristickým gestům a pohybům vypadají jeho filmové role jen jako jejich slabý odvar a sám Iggy působí svázaně.
V 90. letech se vrátil k hudebním kořenům, z nichž vycházel v období se Stooges a konečně se mu podařil comeback na rockovou scénu alby Avenue B a Beat Em Up. Tyto snahy vyvrcholily znovuobnovením původní sestavy Stooges (bratři Ashetonové a nový baskytarista Mike Watt) a nahráním několika skladeb na album Little Know It All (na kterém spolupracoval Iggy také s Green Day, Peaches a Sum 41). Od té doby společně opět pravidelně koncertují a v roce 2007 vydali Stooges po 34 letech nové studiové album The Weirdness. Vyšlo již také několik DVD se záznamem Iggyho živých vystoupení (Kiss My Blood, Live From Avenue B, Live In Detroit aj.), která jsou dokladem Iggyho nevyčerpatelné a nespoutané energie.
