Biografia
Brutálně přímočarý chlapík s hlubokým pohledem, zpěvák, básník, spisovatel a herec Henry Rollins se narodil 13.2.1961 jako Henry Lawrence Garfield ve Washingtonu D.C. Vyrůstal v rezidenční čtvrti Washingtonu zvané Glover park. Jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě velmi malý a dále ho vychovávala jen matka Iris. Jako dítě trpěl nízkým sebevědomím a tím, že nedovedl upoutat větší pozornost. Přestože např. číst uměl díky matce už před nástupem do školy, byl později kvůli špatným známkám a chování poslán na vojenskou The Bullis school v Marylandu. Henry nenáviděl autoritativní a také striktně chlapecké prostředí tohoto zařízení, ale nedá se upřít, že se zde naučil smyslu pro disciplínu a pracovní morálce. Navíc díky vzteku, který se v něm začal shromažďovat zde také začal psát, byť se zpočátku jednalo o povídky o tom, jak vyhodí školu do vzduchu a zabije všechny učitele. Jeho vztek pramenil i z rodinných problémů, v jednom rozhovoru pro časopis „Rolling stone“ se Henry svěřil, že byl jako dítě sexuálně obtěžován a i ve svých mluvených vystoupeních se někdy věnuje otci, který ho ponižoval. Další kapitolou bylo časté bití a napadání ze strany černých spolužáků, kvůli jeho barvě kůže.
Po dokončení střední školy se Henry přihlásil na vysokou, zde ho však vystrašilo chování jeho spolužáků, jejichž hlavním zájmem byl chlast. Rozhodl se školy zanechat a začal vykonávat všelijaká zaměstnání za minimální mzdu. Na konci 70. let se zapojil do punkové komunity v domovském Washingtonu. Jako počátek vidí, když si s Ianem MacKayem (zásadní postava hardcore punkové a post-hardcorové scény, mj. zakladatel skupiny Fugazi) koupili desku Sex pistols. „Bylo to jako zjevení“, vzpomínal později Rollins. Od roku 1979 začal dělat „roadieho“ pro MacKayeovu kapelu Teen idles. Dokonce s nimi občas i zpíval, a tak stačilo málo a na punkové scéně ve Washingtonu se o něm pomalu začalo mluvit. Další slavná kapelu z tohoto období a končin - Bad brains, také přizvala začínajícího muzikanta občas k mikrofonu. Netrvalo dlouho a Henry na zbytcích kapely The extorts založil svůj první band „State of alert“. Vydali jedno EP a odehráli pouze pár koncertů, ale byla to cenná zkušenost. Henry se v této době stal velkým fanouškem hardcore punkové kalifornské formace Black Flag, za jejímiž koncerty neváhal putovat celé noci, přesto, že musel druhý den do práce. Na jednom z jejích koncertů se probojoval na podium, chopil se mikrofonu a začal zpívat. Za pár dní mu přišla pozvánka na konkurz na nového zpěváka Black flag, který i díky svému originálnímu projevu vyhrál. Opustil práci, prodal byt, auto, své příjmení změnil na Rollins (podle jazzového saxofonisty Sonnyho Rollinse) a nechal si vytetovat na tělo logo Black Flag. Těžko říct, zda tato příprava stačila na 5 let trvající zběsilou jízdu s touto kapelou, která později následovala. Rollinsův neskutečně energický a emocionální projev způsobil, že začal nad kapelou vyčnívat. Spousta původních fanoušků ho také nikdy nepřijala a na už takto dosti vyhrocených koncertech došlo k prvním potyčkám. Rozdovádění diváci do Rollinse kousali, škrábali a mlátili ho a on jim nezůstával nic dlužen. V té době se také jeho fyzička viditelně zlepšila a od té doby je znám pro svou muskulaturu. Black Flag se rozpadli v roce 1986, v této době již Henry vystupoval se svými sólovými mluvenými show, které vydával i na CD.
V roce 1987 založil svoji vlastní skupinu Rollins band. Hned jejich debut z roku 1987 „Life time“ zaznamenal úspěch a skupina se rychle etablovala ve vodách americké alternativní scény. Díky skvělým pódiovým vystoupením se kapela zakrátko prosadila i ve světovém měřítku. Nicméně vždy zůstala v undergroundu, stadiony Rollins band nevyprodával nikdy. Zvláště proslulé jsou jeho vystoupení na festivalu Perryho Farella (mj. zpěvák Jane's addiction) Lollapallooza a Woodstock 94. V roce 1992 Rollins band vydává úspěšné album „The End of silence“, které se jako jejich první umístilo i v oficální hitparádě v USA. Skupina poté vydala ještě 5 alb z nichž za zmínku stojí jistě jejich divácky nejúspěšnější kousek „Weight“ a také zatím poslední věc „Rise above: 24 Black flag songs to benefit the West Memphis three“ z roku 2002. Toto album obsahuje 24 skladeb od Black Flag zahrané Rollins bandem a nazpívaných kromě Rollinse takovými zpěváky jako jsou Mike Patton, Iggy Pop, Ice-T či frontman Public Enemy Chuck D. Album bylo vydáno na podporu tzv. West Memphis three – skupiny tří mladíků, kteří byli za podezřelých okolností odsouzeni za trojnásobnou vraždu dětí. V roce 2003 Rollins band přestal na nějaký čas fungovat. Od roku 2006 opět zkouší ve staronové sestavě a je pravděpodobné, že se jeho fanoušci dočkají nového materiálu.
Henry zatím vydal bezmála dvacet CD mluveného slova a vystupuje s „mluvenými“ představeními i živě. Za CD „Get in the Van: On the Road with Black Flag“ dostal dokonce cenu Grammy. Několik jeho vystoupení vyšlo i ve vizuální podobě, jednalo se např. o ROLLINS: TALKING FROM THE BOX, YOU SAW ME UP THERE či UP FOR IT. V průběhu devadesátých let a v novém tisíciletí se Henry věnoval rozličným zájmům – měl vlastní show v rádiu i v televizi, jako moderátor působil krátce např. na MTV a objevoval se i v show Jackass a následném JACKASS: THE MOVIE a JACKASS 2. Rollins rovněž své úvahy a fantazii přenáší na papír a vydává knihy, v českém překladu jsou k dostání tituly „Blues černýho kafe“, „Solipsista“ či „Nejsem tu moc často?“. Rollins je zakladatelem vlastního labelu a knižního vydavatelství „2.13.61“. V posledních letech také nešetří aktivismem např. za práva homosexuálů, objevil se v Iráku, kde svými vystoupeními bavil americké vojáky, přesto, že s válkou samotnou nesouhlasil. Je znám pro svá četná tetování, např. loga Einstürzende Neubauten či obrovského slunce přes celá záda s nápisem „search and destroy“, které si nechal vyhotovit po neobjasněné vraždě svého přítele.
První film, ve kterém se Rollins objevil byl dokument THE SLOG MOVIE z roku 1982, který pojednával o punkové scéně na západním pobřeží USA. Poté následoval záznam z anglického turné Black Flag s názvem BLACK FLAG LIVE z roku 1984 a další z mnoha experimetů Richarda Kerna RIGHT SIDE OF MY BRAIN. Prvním klasickým filmem byl až SENZAČNÍ ÚNOS z roku 1994, kde si Henry zahrál důstojníka Dobbse. Rollinsovo vzezření ho vůbec předurčuje k rolím různých drsňáků nebo uniformovaných činovníků. Z dalších můžeme jmenovat např. dozorce Henryho v LOST HIGHWAY, vysloužilého mariňáka ve WRONG TURN 2: DEAD END nebo Spidera v JOHNY MNEMONIC. Rollinsovo role bývají spíše epizodního charakteru, ale za svoji kariéru se již objevil v docela slušném počtu snímků, z těch známejších můžeme jmenovat ještě NELÍTOSTNÝ SOUBOJ či MIZEROVÉ 2. Svůj hlas propůjčil také do animovaného filmu BATMAN BEYOND: RETURN OF THE JOKER. Z další sorty filmů je ještě třeba zmínit celou řadu hudebních záznamů či tematických dokumentů jako např. DOGTOWN AND Z-BOYS (dokument o kořenech skateboardingu), WOODSTOCK 94, PUNK: ATTITUDE a mnohé jiné.
