Biografia
Rakouský herec Friedrich von Thun se před kamerou začal častěji objevovat až v devadesátých letech a z řady filmových či televizních rolí jej mohou znát i čeští diváci, předtím se věnoval hlavně divadlu. Pochází z významné šlechtické rodiny Thun-Hohensteinů, která vlastnila obrovský pozemkový majetek v Čechách a na Moravě, jeho celé jméno zní Friedrich Ernst Peter Paul Maria hrabě von Thun-Hohenstein. O významu rodu více napoví fakt, že Friedrichův dědeček kníže Jaroslav Thun-Hohenstein (1864-1929) byl švagrem zavražděného následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda.
Friedrich se narodil jako čtvrtý syn hraběte Arnošta Thun-Hohensteina a jeho manželky Marie Terezie, rozené baronky Wiederspergerové, která pocházela z Jihlavska. Friedrichovým rodištěm je zámek Kvasice nedaleko Kroměříže, kde rodina trvale sídlila. Po druhé světové válce byli všichni Thun-Hohensteinové zařazeni do odsunu, kvasičtí Thunové ale byli nuceni ještě tři roky strávit ve sběrném táboře v Československu, až v roce 1949 jim bylo umožněno vycestovat k příbuzným do Rakouska.
Již za studií na klášterním gymnáziu v rakouském Seckau se Friedrich angažoval jako amatérský divadelník ve školním souboru, po maturitě pak studoval germanistiku a divadelní vědu v Mnichově. Mezitím bral soukromé hodiny herectví, cestu na profesionální divadelní jeviště a k prvním filmovým rolím mu zprostředkoval významný režisér Axel von Ambesser. Divákům v kinech se zviditelnil v roli Franze Reisera, kterou hrál ve čtyřech filmech natočených podle literárních předloh spisovatele Ludwiga Thomy. Prvním z těchto filmů byla komedie HISTORKY ULIČNÍKŮ (Lausbubengeschichten, 1964) režiséra Helmuta Käutnera, na ni navazovaly další tři snímky z let 1965-1967, vzhledem ke specifikům bavorského humoru z přelomu 19. a 20. století měly ale ohlas pouze v Německu.
Z Thunovy další filmografie stojí za připomenutí britské drama DOHODA K (Assignment K, 1968), mimo jiné s účastí Jana Wericha. Pokud se později objevoval před kamerou, od počátku sedmdesátých let to byla hlavně televize, doménou jeho uměleckých aktivit však nadále zůstávalo divadlo, jeho stálým působištěm bylo mnichovská scéna Münchner Kammerspiele. V roce 1970 se oženil s módní návrhářkou Gabrielou Bleyler, s níž měl dvě děti, syn Max von Thun (*1977) je dnes též úspěšným hercem.
Z rostoucího počtu rolí pro německou či rakouskou televizi Friedrich von Thun osobně vyzdvihuje rakouský televizní film o židovské rodině v Rakousku ze třicátých let EINE BLAUßBLAUE FRAUENSCHIFT (1984), v němž hrál hlavní roli; tento titul byl oceněn na festivalu televizní tvorby v Monte Carlu. Dá se říct, že teprve tehdy se Friedrich von Thun stal vyhledávaným televizním hercem a v Německu a Rakousku od té doby pracoval pro televizi několikrát ročně. Režiséři si jej tehdy oblíbili pro role dobře situovaných pánů středního věku, nezřídka se šlechtickým titulem.
Takový typ postav ostatně představuje i role, která jej nejvíce zviditelnila u nás. Byl to pražský nakladatel Ferdinand von Bruckner, který se stane milencem hlavní hrdinky (Libuše Šafránková) a otcem jejího nemanželského dítěte v seriálu NÁHRDELNÍK (1992). Vzápětí byl osloven i Stephenem Spielbergem pro úlohu důstojníka SS Rolfa Czurdy ve filmu SCHINDLERŮV SEZNAM (Schindler's List, 1993). V televizi pak nadále hrál řadu skutečných historických i fiktivních postav, několik let strávil v titulní roli německého seriálu PŘÍPADY PROFESORA CAPELLARIHO (Die Verbrechen des Professor Capellari, 1998-2004).
Se svou první manželkou se rozvedl v roce 1984, o patnáct let později se znovu oženil s Gabriele Schniewind, v roce 2009 se s ní ale rozešel. Friedrich von Thun dodnes točí pro televizi, k jeho mimouměleckým aktivitám připomeňme, že v roce 2008 za značného zájmu místní veřejnosti navštívil se svými sourozenci rodné Kvasice na Moravě.
