Biografia
Americká herečka, držitelka Oskara, zářila na Broadwayi, ve filmech a v televizních začátcích v 50. letech. Narodila se v Newarku (New Jersey) jako dcera Evy Marie a Johna Merleho Saintových. Navštěvovala Bethlehem Central High School v Delmaru, kterou ukončila v roce 1942 (v roce 2006 byla v této své bývalé škole uvedena do síně slávy). Poté studovala herectví na univerzitě Bowling Green State - v místním kampusu mají dnes divadlo pojmenované po ní. Ke konci 40. let se začala široce angažovat pro rádio a televizi, získala Cenu dramatických kritiků za roli na Broadwayi a v roce 1955 byla poprvé nominována na cenu Emmy pro „Nejlepší herečku v jediné roli“. Nominována na Emmy pak byla ještě za televizní muzikálovou verzi klasické hry „Naše město“ s Paulem Newmanem (jeho jediná muzikálová role) a Frankem Sinatrou. Úspěch a oblíbenost mladé Saintové dosáhly takové úrovně, že získala přezdívku „televizní Helena Hayesová“.
První filmovou rolí Saintové byla postava Edie Doyleové ve snímku V PŘÍSTAVU (1954), režírovaném Eliou Kazanem (hraje v něm nezapomenutelný Marlon Brando) – za ztvárnění této chytré, sympatické a emocemi nabité postavy obdržela Oskara pro „Nejlepší herečku ve vedlejší roli“. O roli se ucházely taková jména jako Grace Kellyová, Janice Ruleová a Elizabeth Montgomeryová a přinesla jí rovněž Cenu britské filmové a televizní akademie pro „Největší herecký objev“. Filmový kritik Timesů, Bosley Crowther, tehdy napsal: „Obsazením Evy Marie Saintové - filmového nováčka - přišel pan Kazan s půvabnou blonďatou rutinérkou, která na svých přednostech není nijak závislá. Její obecná školní výchova jí není překážkou pro vztah k neznámému upřímnému muži. Mezi krvavými scénami dodává zde její postava jemnost a cit opravdové romanci.“ V roce 2000 v interview pro časopis Premiere, Saintová vzpomíná na natáčení tohoto legendárního filmu: „Kazan mě posadil do pokoje k Marlonovi a řekl, Brando je přítel tvé sestry, ty jsi katolická dívka, která není zvyklá na společnost mladého muže. Za žádných okolností ho nesmíš vyhodit. Brando vešel a začal se mnou flirtovat, vyvedl mě z rovnováhy a v tomto vyvedení jsem pak zůstala po celou dobu natáčení“.
Úspěch tohoto přelomového filmu přivedl Saintovou do mnoha dobře známých rolí její rané kariéry - například průkopnické drama o toxikomanech A HATFUL OF RAIN (1957), za které získala Cenu britské filmové a televizní akademie pro „Nejlepší zahraniční herečku“ nebo okázalé epické vyprávění z téhož roku RAINTREE COUNTY (po boku Elizabeth Taylorové a Montgomeryho Clifta). Dnes již legendární režisér Alfred Hitchcock mnohé překvapil, když si mezi tucty uchazeček pro roli femme fatale pro pozdější klasiku s Cary Grantem a Jamesem Masonem NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU (1959), vybral právě důstojnou a vážnou Saintovou. Toto téma režisér rozvíjí ve špionážních dobrodružstvích „nepravých mužů“ 30., 40. a 50. let, patří mezi ně snímky jako 39 stupňů (1935), Mladý a nezkušený (1937) a Zahraniční dopisovatel (1940). Na Sever Severozápadní linkou se stal kasovním trhákem, který ovlivnil špionážní filmy na několik příštích desetiletí (v žebříčku Amerického filmového institutu pro 100 největších amerických filmů všech dob obsadil 40. místo).
Během natáčení bylo mnoho publicity věnováno režisérovu rozhodnutí zkrátit Saintové její po pás dlouhé blond vlasy. Hitchcock to vysvětlil: „Krátký účes dával Evě neobvyklejší výraz a pro její roli v tomto příběhu se hodil více. Chtěl jsem, aby byla oděná rezervovaně, jednoduše a nevtíravě. Jinými slovy jakkoli, jen ne jako lehčí slečna“. Režisér také pracoval se Saintovou na tom, aby její hlas zněl níže a chraplavěji, a dokonce pro ni osobně v New Yorku vybíral kostýmy. Proměna její filmové postavy, spolu s obratným ztvárněním této svůdné mysteriózní ženy, která vyvádí Caryho Granta (a obecenstvo) z rovnováhy, je vyhlášená. V recenzi ze srpna 1959 kritik Crowther píše: „V obsazení Saintové coby Grantovy romantické partnerky dává pan Hitchcock vyniknout schopnostem, které nám doposud tato herečka skrývala. Ačkoli se zprvu jeví jako typ chladný a záludný, vyvíjí se v něžnou a okouzlující hrdinku“.
V roce 2000 vzpomínala Eva Marie na zkušenost z natáčení s Grantem a Hitchcockem: „Grant řekl - Podívej, Evo, nemusíš ve filmu naříkat, aby ses uvolnila, jenom se prostě drž scénáře a bav se. - Hitchcock řekl - Nechci, abys už někdy hrála submisivní ženy v domácnosti. Ženy jdou točit filmy a nechávají dřezy doma. Oni tě nechtějí vidět v kuchyni. - já jem řekla: „Nemohu ti to slíbit, Hitchi, protože já podobná dramata miluji“. Ačkoli ji Na sever Severozápadní linkou vynesl do nejvyšších pater hvězdného nebe, omezila filmování, aby mohla více času trávit se svým mužem, režisérem Jeffrey Haydenem, a jejich dvěma dětmi. V 60. letech nicméně opět vynikala jak v běžných tak nekonvenčních snímcích. Opět si zahrála s Newmanem - v historickém dramatu o založení Izraele EXODUS (1960), režie Otto Preminger. S Warrenem Beattym, Karlem Maldenem a Angelou Lansburyovou se představila jako nešťastná kráska v dramatu VŠECHNO SE HROUTÍ (1962) podle novely Jamese Lea Herlihyho a scénaře Williama Ingeho (režie John Frankenheimer).
Mohli jsme ji vidět s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem v melodramatu PÍSEČNÝ PTÁČEK a s Jamesem Garnerem ve válečném thrilleru 36 HODIN (režie George Seaton). Připojila se k hvězdnému obsazení v komediální válečné satiře RUSOVÉ PŘICHÁZEJÍ! RUSOVÉ PŘICHÁZEJÍ! (režie Norman Jewison) a účinkovala ve sportovním dramatu GRAND PRIX (1966). Ačkoli byla ohlášena v hlavní roli po boku Steve McQueena v Jewisonově stylovém romantickém kousku AFÉRA THOMASE CROWNA (1968), díky tehdejšímu raketovému nástupu Faye Dunawayové, která byla obsazena místo ní, o roli atraktivní a přitažlivé ženy přišla.
V roce 1970 obdržela jedny ze svých nejlepších kritik za MILOVÁNÍ, hrála ženu George Segala v kritiky sice dobře přijatém, ale diváky opomenutém dramatu o komerčně založeném umělci, který si mimo ženy své všímá i druhých. Pro většinou druhořadé role v 70. letech se Saintová v letech osmdesátých vrací k televizi a na jeviště. Objevila se v mnoha televizních filmech: hrála například matku Cybill Shepherdové v úspěšném seriálu MOONLIGHTING (kterým mimochodem odstartoval kariéru Bruce Willise), v roce 1977 byla nominována na Emmy za minisérii HOW THE WEST WAS WON, v roce 1978 za TAXI a o dvanáct let později opět, a to za komediální minisérii PEOPLE LIKE US.
Jako matka rozhlasového producenta se objevila v jednom z dílů televizní komediální série FRASIER (1999), v roce 2000 si zahrála spolu s Kim Basingerovou v dramatu SNILA JSEM O AFRICE, s Jessicou Langeovou pod režií Wima Wenderse v NECHOĎ KLEPAT NA DVEŘE (2005) a v rodinném komediálním dramatu CO ZPUSOBIL WINN-DIXIE z téhož roku. V roce 2006 Saintová ztvárnila Marii Kentovou, adoptivní matku Supermana v SUPERMAN SE VRACÍ. Na známém „Hollywoodském chodníku slávy“ jí patří dvě hvězdy - filmová a televizní.
