Najnovšie filmy v kinách
0 filmov
Dr. Dre udával v rapu tón už koncem osmdesátých let, kdy působil v N.W.A. Stál u zrodu gangsta rapu, kterému dal prostor na vlastním labelu Death Row, a dokázal jej masově prosadit i díky svému sólovému albu The Chronic. Organizační práce, stejně jako soudní spory mu však zabraly tolik času, že na novou desku si museli fanoušci počkat celých sedm let. Album s prorockým názvem 2001 ukázalo, že Dr. Dre patří stále ke klíčovým osobnostem scény, která určuje směr vývoje. Dr. Dre klade důraz na hudební složku, která v rapu stála vždy trochu v pozadí, text byl vždy důležitější, než co hraje DJ. Ani Josef Chuchma by však nemohl v případě alba 2001 uplatnit svůj názor, že rap není hudba. ... (VIAC)
Dr. Dre udával v rapu tón už koncem osmdesátých let, kdy působil v N.W.A. Stál u zrodu gangsta rapu, kterému dal prostor na vlastním labelu Death Row, a dokázal jej masově prosadit i díky svému sólovému albu The Chronic. Organizační práce, stejně jako soudní spory mu však zabraly tolik času, že na novou desku si museli fanoušci počkat celých sedm let. Album s prorockým názvem 2001 ukázalo, že Dr. Dre patří stále ke klíčovým osobnostem scény, která určuje směr vývoje. Dr. Dre klade důraz na hudební složku, která v rapu stála vždy trochu v pozadí, text byl vždy důležitější, než co hraje DJ. Ani Josef Chuchma by však nemohl v případě alba 2001 uplatnit svůj názor, že rap není hudba. Text sice je dominantní, ale Dr. Dre věnoval stejnou pozornost i hudbě. Ani jednou nevyužil samplů z funkových nahrávek, jak bývá zvykem. Hudba k albu je autorská, bez opakujících se zasmyčkovaných samplů, pročež je doprovod mnohem průzračnější. I když mají všechny skladby nezvyklou a zvláštní náladu, neztrácejí hiphopový charakter. Ten jim dává automatický bubeník a velmi často basová linka, díky níž neztrácejí na hutnosti. Hudební doprovod však povyšují zejména vyhrávky kytary Seana Cruseho. Díky němu a elektronicky upravovaným perkusím Taku Hirana je Bitch Niggaz zajímavá a originální i z čistě hudebního hlediska. Mimořádně zdařilé však jsou i XXplosive a The Next Episode, stejně jako Murder Ink. O originalitě Dr. Dre svědčí skutečnost, že opět šel svou cestou, nekopíroval přístup RZA, libujícího si v elektronice a opomíjejícího basovou linku, ani z jazzu čerpajících The Roots. Pročistěnost doprovodu nevadí, protože Dr. Dre se podobně jako jeho chráněnec Snoop Doggy Dogg, který na albu hostuje podobně jako Eminem a Hittman, odklonil od militantního gangsta rapu. Ne snad, že by začal kázat slovo boží, ale k agresi už nevyzývá, jen popisuje její důsledky. Přece jen už je otcem... Závěr desky se skladbami Bang Bang a zejména The Message má dokonce docela blízko ke střednímu proudu, což je dáno i výrazným podílem ženského vokálu. Možná se bývalý zlý muž, noční můra Ameriky, už pomalu přizpůsobuje a mění v uhlazenou hvězdu. 2001 není nebezpečně výbušná deska, podněcující rebely, to ale nic nemění na tom, že přináší výborný rap prostý všech klišé, který umocňuje nezvykle dobrá hudba. Kdo je král hip hopu? Otázka, na níž zřejmě neexistuje jednoznačná odpověď. Ovšem existuje hned několik uskupení či jednotlivých rapperů, kteří k pomyslnému hip hopovému trůnu nemají příliš daleko. Jedním z nich je i los angeleský rodák, jenž asi nepotřebuje kdovíjak velké představování, jeho pseudonym totiž zní Dr. Dre. No a právě jeho rapovou cestu a tvorbu jsem se rozhodl zobrazit do následujících odstavců. Na svět přišla tato hip hopová legenda 18. února 1965, jak už bylo zmíňeno v úvodu, v Los Angeles, se jménem Andre Young. Již od malička se zajímal především o tvrdší a rychlejší muziku a čím byl starší, tím více jej to také táhlo k hudbě rapové. Před vlastní aktivní kariérou ovšem stála jedna překážka a sice parta. Dre totiž musel často řešit dilema, jestli by přece jen nebylo lepší, jen tak poflakovat ulicemi právě s kumpány a na živobytí si vydělávat prodejem drog, krádežemi či jiným, podobně založeným způsobem. Jeho láska k hip hopu však byla silnější a nakonec tak přece jen zvítězila. Jakmile Dre dosáhl osmnáctých narozenin, stal se DJem los angeleského klubu Eve After Dark, no a právě tento klub se také dá označit jako jistý počátek jeho bohaté kariéry, jelikož v něm dostal k dispozici nahrávací studio a pomalu, ale jistě tak mohly začít vznikat pecky jeho pseudonymu. Dreho první album na sebe ovšem nechalo dosti dlouho čekat, neboť se na světě objevilo až o čtyři roky později, když se rozhodl spojit své rapové umění s dovednostmi Ice Cuba a Eazyho E, a vzniknout tak mohl počin ''Nwa & Posse''. Tahle trojka se nazvala Niggaz With Attitude a rok po první desce, čili v letopočtu 1988, jí vyšel další kompakt, tentokrát nazvaný ''Straight Outta Compton''. Obě alba vyšli na labelu Ruthless Records a kromě problému s FBI, jenž se vyskytl kvůli pecce ''Fuck the Police'', mohl být tento vydavatel se svým novým uskupením vcelku spokojen. Po, tentokrát dvouleté pauze, se Niggaz With Attitude objevili znovu, tentokrát EP počinem ''100 Miles and running'', aby v roce 1991 přišli počtvrté, ovšem již definitivně naposled. Poslední deska této trojice, jenž dostala název ''Niggaz 4 life'', sice získala slušný tržní úspěch, jenže Eazy E zřejmě nedokázal unést Dreho větší umění a tihle dva se tak nakonec zrovna v tom nejlepším nerozcházeli. Tím se však Dre nikterak přílišně nezaobíral a šel si svou vlastní cestou dál. Netrvalo tudíž příliš dlouho a hip hopová scéna se mohla těšit z jeho debutového singlu, který Dre vydal v letopočtu 1992 pod názvem ''Deep Cover'' a s nímž mu výrazně pomohl jeho nový parťák Snopp Dogg, jemuž Dr. Dre na oplátku vypomohl s debutovým počinem ''Doggystyle''. To už ale Dre mermumocně dokončoval přípravy svého prvotního alba, jenž tak mohlo bez sebemenších problémů vyplavat na zemský povrch ještě v roce 2002 na labelu Death Row. Samozřejmě, že se tak také stalo a Dre svou debutovou desku pojmenoval ''The Chronic''. Jeho pseudonym výrazně stoupal. Album ''The Chronic'' se okamžitě stalo jedním z nejpovedenějších dlouhohrajících titulů svého roku a Dre byl za něj dokonce oceněn platinou. Nijak výrazněji se ovšem úspěchem pohltit nenechal a v úspěšné tvorbě pokračoval dál. Psal se rok 1995 a pseudonym Dr. Dre se opět připomněl svou novou hitovkou ''Keep Their Heads Ringin'', kterou vytvořil pro soundtrack k filmu ''Friday''. V té době na tom ovšem Dre nebyl zrovna nejlépe, v letopočtu 1995 totiž zemřel jeho bývalý parťák Eazy E. a to ho, i když s ním zrovna v tom nejlepším nevycházel, hodně vzalo, přece jen to byl rapper, se kterým svou kariéru začínal. Když se však Dre z jeho ztráty jakžtakž oklepal, přišel další nikterak pozitivní okamžik a sice spor s kolegou Suge Knightem, kvůli němuž nakonec musel opustit svůj dosavadní label Death Row. Ale Dre se, naštěstí, těmito situacemi jen tak pohltit nenechal a již za pár týdnů přišel s labelem vlastním, jenž založil pod názvem Aftermath a netrvalo příliš dlouho, když se tento ,,lejbl'' dočkal svého první vydání. Udělal tak samotný Dr. Dre, který na něm vydal komplikaci ''Dr. Dre presents - The Aftermath''. Tento počin sice Doctorovi mnoho chvályhodných slov nepřinesl, ale k nejhorším také nepatřil. V té době již však Dr. Dre začínal žít nový život. Tohle totiž byla jeho reakce na předchozí zmíněné problémy (do Suge Knighta se mimo jiné na oplátku ostře pustil právě na komplikaci ''Dr. Dre presents - The Aftermath'' v pecce ''Been There Done That'') a zanedlouho se také oženil, jeho vyvolenou se stala zpěvačka Michel'le. Dre prostě pomalu ale jistě začínal krotit své divoké chování a snažil se žít obyčejný vyrovnaný život. Letopočet 1999 a pseudonym Dr. Dre přichází s dalším dlouhohrajícím titulem, jenž tentokrát nazývá ''Chronic 2001'' a který se, na rozdíl od předešlé zmíněné komplikace, již stává počinem opět chváleným a zase jednou Dremu přináší platinové ocenění. To už se z něj však pomalu ale jistě stával také beatmaker a úspěch jej samozřejmě neminul ani při této činnosti. Jako první opatřil beaty Eminemově desce ''The Slim Shady LP'' , jenž vyšla rovněž v roce 1999, dále se pustil do produkční práce na dalším albu Ema ''The Marshall Mathers LP'' a aby toho nebylo málo, naservíroval instrumentální část i 50 Centovi na jeho dlouhohrajce ''Get Rich Or Die Tryin'', která uzřela světlo světa v letopočtu 2003 (byl to vlastně Dr. Dre, jenž upekl obrovskou část pecky ''In Da Club, která z 50 Centa udělala hvězdu, jakou je dnes). Samozřejmě, že Eminema nepustil k vodě ani při tvorbě jeho doposud posledního počinu ''The Eminem Show'' a jako producent jistě nemohl chybět ani na Xzibitově desce ''Man vs. Machine''. Tak vidíte, nejen, že se Dr. Dre stal úspěšným rapperem, ale dokázal také udělat hvězdu z ostatních emsís, nebo si snad myslíte, že by právě Eminem či 50 Cent dokázali utržit takovýhle úspěch i bez něj? Já myslím, že opravdu ne! Každopádně uvidíme, z jakým dalším albem nás posadí na zadek příště či z jakého talentovaného rappera zase jednou udělá opravdovou hvězdu. Good luck, Dre, best of luck!
0 filmov