Biografia
Tento jistě charismatický a mnohými ženami obletovaný herec se narodil ve Štrasburgu 8.února 1929. Původem po rodičích Švýcar se dostal do Paříže jako malý a zde také v naprosto frankofonním prostředí vyrůstal. K herecké profesi se tento bankovní úředník dostal skrze soukromé kurzy v divadle l´Ateliér. Později se úspěšně hlásí na pařížskou Konzervatoř a tu o čtyři roky déle zakončuje coby mladý herec.
Je zaměstnán zprvu pouze divadelními rolemi, které zvládá na výbornou a proto si ho do svého známého snímku VELKÉ MANÉVRY obsadí uznávaný režisér Clair. Je to vstup do vysněného filmového herectví a kariéra nadějného mladíka ze Švýcar se rozjíždí naplno. Ve snímku NI VU, NI CONNU (Ani neviděl, ani nevěděl) sekunduje, myslím, bravurně takovým osobnostem plátna jako Yves Robertovi či Louis de Funesovi, přičemž si ho de Funes oblíbí a slíbí mu, že si spolu rozhodně ještě někdy zahrají.
Po mnoha vedlejších rolích a peripetiích se objevuje ve slavném ĎÁBLOVĚ DESATERU. Jeho plachý pohled a profesionální přímé jednání na scéně hrají do karet režisérům, kteří si jej obsazují do postav mladých rozervanců a tragédů doby, kteří kličkami a vytáčkami vyvolávají ve svém okolí dokonalý zmatek. Tyto postavy ostatně prokazoval ve filmech BEZEJMENNÁ HVĚZDA či PŘÁTELÉ KOPRETINY, kde si již získává i naprostou přízeň režisérů, kteří mu svěřují hned hlavní role. Přichází rovněž nabídka od rež.Molinara, který na osobní žádost de Funese obsadí Riche do opoziční role právě geniálnímu komikovi, který tak dodržuje přes šest let starý slib mladému kolegovi a s radostí oba vyplní komický scénář filmu OSCAR.
Ke konci šedesátých let však přicházejí i vážnější role a dramatičtější postavy, kterých se Claude rád ujímá. Potkává se tudíž s mnohou slavných kolegů Belmondem, Venturou, Dewaereem aj. Herectvím v hlavní roli je ostatně oceněn za sci-fi film MILUJI TĚ, MILUJI TĚ. Objevuje se v mnoha krimidramatech např. VÁLKA POLICAJTŮ či ve slavné seriálové CHOBOTNICI s výrazovým Michelem Placidem. Avšak ke konci sedmdesátých let se uchyluje do filmového ústraní k divadlu, kde se cítí přeci jenom lépe a zde sehrává svým dobrým herectvím nemálo velkých postav za velkého potlesku a ovací.
Na konci zlomových osmdesátých let se na filmové plátno opět vrací ve vedlejších rolích nevýrazných dramat a komedií pozdějších devadesátých let ŘEKNI MI SVÉ ANO, DÉSIRÉ opět s Belmondem či trochu výraznější postava v milém filmu J.Deraye CLARISSA. Na sklonku svých sedmdesátých narozenin se spolu se svými skvělými hereckými kolegy pouští do známé komedie HERCI. Tak jako se ztrácí umělecká úroveň francouzské filmové tvorby, tak se, bohužel, ztrácí i výraznost velkých hereckých osobností, mezi které jistojistě Claude Rich stále patří a pro které již nejsou kvalitní plnohodnotné role realitou. Myslím, že si tento herec zaslouží plného užití svého důchodu a po boku věrné manželky a rovněž herečky Catherine Richové žije spokojeně v klidu svého domu snad možná, doufejme, i při troše inkoustu a papíru, aby tak ještě něco málo ze svého uměleckého ducha přenechal, jak to dřívě několikrát zkusil, a třeba právě v divadelních hrách.