Biografia
Francouzská herečka Cécile Vassort se zviditelnila především díky filmům Bertranda Taverniera, u nás jsme ji ale mohli vídat i v řadě dalších snímků komerčnějšího zaměření. Herectví studovala v proslulé škole René Simona, současně se věnovala tanci a zpěvu. Jako herečka se začala uplatňovat počátkem šedesátých let nejprve v televizi, velkou příležitost dostala jako manželka známého revolucionáře Louise Dantonová v epizodě z oblíbeného historického cyklu LA CAMÉRA EXPLORE LE TEMPS (TEROR A CTNOST: DANTON – La terreur et la vertu – Premiere partie: Danton, 1964), zviditelnil ji také dobrodružný seriál ROCAMBOLE (1964).
Před filmovou kamerou se mihla mezi hosty na večírku v komedii ČETNÍK ZE ST. TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964), a i když i pak hrála jen vedlejší role, dostala příležitost spolupracovat s režiséry zvučných jmen jako byli Georges Lautner (KVĚT ŠŤOVÍKU – Fleur d’oseille, 1967) nebo Michel Deville (BENJAMIN ANEB DENÍK PANICE – Benjamin, 1968). Větší prostor jí přinesla kriminálka DVA MUŽI VE MĚSTĚ (Deux hommes dans la ville, 1973), kde hrála dceru Jeana Gabina. Tehdy se také častěji začala objevovat na divadelních prknech, hrála nejen v Paříži, ale také v Nice nebo na festivalu v Avignonu, kromě toho příležitostně vystupovala i jako zpěvačka.
V polovině sedmdesátých let ji dvakrát oslovil režisér Bertrand Tavernier, hrála v jeho filmu HODINÁŘ OD SV. PAVLA (L’horloger de Saint-Paul, 1974), poté byla v roli Louise Leseuer snoubenkou jednoho z představitelů titulních rolí Michela Galabru v dodnes vysoce ceněném dramatu SOUDCE A VRAH (Le juge et l’assassin, 1976). U nás jsme ji mohli vidět také jako služku Annie v komedii SITUACE JE VÁŽNÁ, NIKOLI VŠAK ZOUFALÁ (La situation est grave… mais pas désespérée, 1976). V další dekádě se objevila ve dvou mimořádně úspěšných snímcích, v Beckerově kriminálce VRAŽEDNÉ LÉTO (L’été meurtrier, 1983) a v komedii TŘI MUŽI A NEMLUVNĚ (Trois hommes et un couffin, 1985).
V 80. a 90. letech hrála Cécile Vassort hlavně v televizi, objevovala se v kriminálních nebo historických seriálech, ale také v adaptacích divadelních her. Před filmovou kameru ji znovu přivedli významní režiséři, s nimiž spolupracovala již dříve. Byli to již zmínění Bertrand Tavernier (KAPITÁN CONAN – Capitaine Conan, 1996) a Jean Becker (ZLOČIN V RÁJI – Un crime au paradis, 2001). Její práci pro divadlo uzavírá prozatím účast na Williamsově hře Tramvaj do stanice Touha (Théâtre des Célestins, 1999). Filmografie Cécile Vassort dnes zahrnuje třicet snímků, stejný počet titulů obnáší i její práce pro televizi.
