Biografia
Božidara Turzonovová se narodila v bulharské Sofii, její matka byla Srbka a otec Makedonec. Od útlého věku však vyrůstala na Slovensku. Velice záhy ji začalo přitahovat herectví, a navštěvovala proto dramatický kroužek, působila v dětském rozhlasovém souboru a recitovala na soutěžích. Byla též muzikálně nadaná a věnovala se hře na klavír. Její zájmy ji přivedly na VSMÚ v Bratislavě, kterou absolvovala v roce 1963. Ihned po absolutoriu se stala členkou Slovenského národního divadla, kde působí dodnes. Provdala se za svého hereckého kolegu Jozefa Adamoviče, se kterým hrála ve svém prvním filmu ještě během vysokoškolského studia. Byl to nepříliš úspěšný snímek MOST NA TÚ STRANU.
Už v 60. letech byla považována za mimořádně nadanou divadelní herečku, ale filmové role se jí vyhýbaly. Větší prostor měla v televizi, kde se objevila v několika televizních inscenacích, ze kterých vyniká např. veselohra DOBRODRUŽSTVO PRI OBŽÍNKACH. 70. léta se stala obdobím jejích velkých filmových úspěchů spojených s filmovým studiem Barrandov. V roce 1971 si Božidary Turzonovové všiml režisér Krejčík a nabídl jí hlavní ženskou roli ve své boccacciovské komedii HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ. Film měl úspěch a herečka se zapsala do paměti diváků i filmařů. Následoval milostný příběh zasazený do žánru sci-fi AKCE BORORO, kde si zahrála exotickou dívku Zuzanu coby návštěvnici z jiné planety. Václav Vorlíček využil Turzonovovou ve své komedii BOUŘLIVÉ VÍNO a Otakar Vávra ji obsadil do hlavní role v historickém dramatu PŘÍBĚH LÁSKY A CTI, kde ztvárnila spisovatelku Karolínu Světlou.
Úspěšná 70. léta uzavřela životní role zpěvačky Emy Destinové v kritikou i diváky vysoce oceňovaném snímku Jiřího Krejčíka BOŽSKÁ EMA. Na divadelních prknech tehdy zářila v muzikálu Na skle malované a pravidelně se objevovala v televizních inscenacích Slovenské televize. V 80. letech pokračovala její spolupráce s českými režiséry. Hrála ve dvou pokračováních filmu BOUŘLIVÉ VÍNO, které pod názvem ZRALÉ VÍNO a MLADÉ VÍNO natočil Václav Vorlíček. Největší divácký ohlas zaznamenala v jinak průměrných retrokomediích Václava Matějky, kde ztvárnila postavu Gábi Stolařové, majitelky luxusního prvorepublikového nevěstince. Z televizních prací stojí za zmínku seriál ŽIVOT BEZ KONCA a televizní komedie na téma milostného trojúhelníku A ČO JA, MILÁČIK, kde si zahrála po bodu Martina Huby.
Počátkem 90. let se objevila v koprodukčním snímku Jiřího Weisse MARTA A JÁ a v televizním filmu TAJOMSTVO ALCHYMISTU STORITZA na motivy díla J. Verna. Martin Šulík ji obsadil ve svém snímku ORBIS PICTUS, ale celkově lze říci, že počet filmových titulů a význam jednotlivých rolí se v této době snížil. Božidara Turzonovová se věnovala především divadelní a pedagogické práci. V současnosti je vedle Emílie Vašáryové považována za první dámu slovenského divadla. Vystupuje ve Slovenském národním divadle a hostuje v divadle Andreje Bagara v Nitře. Z úspěšných představení lze uvést např. Tajovského Ženský zákon, Albeeho Krehkú rovnováhu a muzikál Adam Šangala. Z filmů posledních let se objevila např. v roli matky ve filmu DER LEBENSBORN - PRAMEN ŽIVOTA od Milana Cieslara nebo v malé roli ve filmu Jana Svěráka VRATNÉ LAHVE. Z komerčních důvodů se objevila i v seriálech LETIŠTĚ a ORDINÁCIA V RUŽOVEJ ZÁHRADE. Pravidelně a často vystupuje v rozhlase, rozsáhlá je její práce v dabingu, za kterou obdržela cenu Zlatá slúčka.
V roce 2007 obdržela státní vyznamenání za významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky a v témže roce obdržela i cenu literárního fondu za celoživotní tvorbu. Stala se první děkankou Fakulty dramatických umení v Banské Bystrici, kde je nyní vysokoškolskou profesorkou. V minulosti byla i předsedkyní výboru Art Filmu, je čestnou ředitelkou mezinárodního filmového festivalu Cinematik Piešťany. Třebaže se na vrcholu divácké popularity ocitla na přelomu 70. a 80. let, je stále vysoce uznávanou slovenskou herečkou s neobyčejně širokým hereckým záběrem, která má početnou obec fanoušků i v České republice. Je vdaná, má dvě dcery, je už vícenásobnou babičkou.
