Biografia
Herečka Božena Böhmová, provdaná Vyoralová, pochází z jihočeské vesnice Přísečná u Českého Krumlova. Za druhé světové války přišla do Prahy a spolu se skupinou levicově orientovaných divadelníků zahájila hned po osvobození hereckou práci v souboru Obratník, který si vytyčil za úkol provozovat pouliční divadlo po sovětském vzoru. Stálé angažmá pak našla v Divadle mladých pionýrů (1945-1946), další sezónu pak strávila v Činohře 5. května (1946-1947).
V roce 1947 odešla spolu s dalšími herci své generace do Zlína (tehdejšího Gottwaldova), aby posílila soubor zdejšího Divadla pracujících. Nové vedení tohoto divadla se rozhodlo k zásadní proměně dramaturgie a repertoáru divadla, v němž začala převažovat budovatelská dramata. V letech 1952-1960 byla pak Božena Böhmová členkou Slezského divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě. Jejímu levicovému smýšlení plně odpovídala také první filmová role, i když nebyla nijak velká – v budovatelském dramatu VÝSTRAHA (1953) hrála sociální referentku Andulu. Následovaly další menší role ve filmech realizovaných v gottwaldovském studiu.
V roce 1962 se Božena Böhmová vrátila do Prahy a získala angažmá v Divadle E. F. Buriana, kde setrvala až do svého odchodu na penzi. S příchodem do hlavního města se také naskytlo více příležitostí před filmovou kamerou, i když herečku nadále provázely jen menší až epizodní role. V průběhu šedesátých let v nevelkých úlohách vystoupila v kvalitních počinech jako HRDINA MÁ STRACH (1965), SMUTEČNÍ SLAVNOST (1969) nebo DEN SEDMÝ, OSMÁ NOC (1969). V následující dekádě začala častěji vystupovat také v televizi, ať již v inscenacích nebo seriálech, televizní kamera též zachytila některá divadelní představení s její účastí (VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ, 1974).
Diváci si Boženu Böhmovou nejlépe pamatují z dodnes často uváděných komedií, například HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU? (1974), kde hrála prodavačku, nebo TEN SVETR SI NESVLÍKEJ (1980) s její kreací dryáčnické sousedky Bartáčkové. Co se týče televize, tam je nejlépe zapamatovatelná její role sálové sestry v seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (1978, 1981). Před televizní a filmovou kamerou vystupovala relativně často až do konce 80. let, pak se objevila již jen v televizním seriálu LÉKÁRNÍKOVÝCH HOLKA (1995).
Božena Böhmová příležitostně pracovala také pro rozhlas nebo dabing, slyšet jsme ji mohli například v legendární sovětské pohádce MRAZÍK (1964). Při příležitosti sedmdesátých narozenin obdržela od Herecké asociace cenu Senior Prix (1995).
