Barbora Lukešová

Biografia

Barbora Lukešová se narodila do rodiny filmového architekta Rudolfa Lukeše a jeho ženy Tatijany, díky jejím rodičům získala ruské kořeny po babičce a židovské po dědečkovi. Otec, který spolupracoval s režiséry Jiřím Weissem a Jiřím Krejčíkem, zemřel, když Barboře Lukešové bylo sedm let. Tato událost ji změnila v plaché a uzavřené dítě. Recitace básní na základní škole ji pomohla otevřít se a přivést k herecké cestě. Časem se stala posluchačkou hudebně-dramatického oddělení Státní konzervatoře v Praze, jejími kantory byly např. Jiří Vala, Vladimír Ráž, Klára Jerneková, Blanka Bohdanová či Václav Postránecký. Již během studia působila na jevištích Národního divadla, Realistického divadla, Divadla Zdeňka Nejedlého a Divadla S. K. Neumanna. Po ukončení studií začinala v angažmá Divadla F. X. Šaldy v Liberci, poté přijala angažmá v divadle Rokoko. Podařilo se jí získat i role ve filmu a televizi, jako například ŠATY AŽ NA ZEM (1986), JSI KRÁSNÁ (1987), TEMNÁ ARÉNA (1988) a O KOUZELNÉ ŠIŠCE (1989). Do širšího povědomí diváků se zapsala díky ztvárnění roli křehké Anežky ve vysoce ceněném filmu režiséra Zdeňka Týce VOJTĚCH, ŘEČENÝ SIROTEK (1989) a roli Evy ve filmu ŽILETKY (1993), režírovaném opět Zdeňkem Týcem. Později dala přednost mateřství před hereckou kariérou. I přesto se hlásila na filmové konkurzy včetně zahraničních produkcí. I přes jistou nevýhodu mateřství slavila úspěch. Byla vybrána do filmu italského režiséra Silvia Soldiniho BRUCIO NEL VENTO (2002). V roce 2005 ztvárnila roli matky hlavních hrdinů ve filmu KLETBA BRATŘÍ GRIMMŮ a v roce 2007 roli Alexovy matky BESTIÁŘI Ireny Pavláskové. Především ve vedlejších a drobných rolích se objevila na českých televizních obrazovkách v seriálech, jako například ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, CESTY DOMŮ a SOUKROMÉ PASTI. Zahrála si i ve studentském filmu OBČANSKÁ NADĚJE (2014). Po delší pauze, způsobené nádorovým onemocněním, se vrátila na divadelní scénu a v roce 2013 byla nominována na cenu Alfréda Radoka za roli „A" v inscenaci Terminus.