Biografia
Ve svém rodném Dánsku studovala Anna Karina (vlastním jménem Hanne Karen Blarke Bayer) nejprve malířství a příležitostně si přivydělávala také jako zpěvačka v nočních barech. V osmnácti letech odjela do Paříže, kde se toužila prosadit v oblasti publicistiky. Místo toho se uplatnila coby prestižní fotomodelka, jejíž zajímavý vzhled neunikl osobnostem jako Coco Chanel, Pierre Cardin, Claude Brasseur či Jean-Luc Godard a nepochybně se významnou měrou podílel na úspěšném filmovém startu mladé Dánky.
Začínající režisér nabídl nezkušené herečce drobnou epizodu ve svém debutu U KONCE S DECHEM, kterou však Karina - údajně z důvodu, že ve snímku měla vystupovat nahá - odmítla. V roce 1961 se za Godarda provdala a na několik příštích let se stala nejvýraznější ženskou interpretkou jeho raných filmů: striptérka Angela v muzikálové komedii ŽENA JE ŽENA (Stříbrný medvěd ze nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Berlíně 1961), milenka gangstera Marianne v BLÁZNIVÉM PETŘÍČKOVI nebo emocionálně apatická Nataša von Braun v ALPHAVILLE. Zároveň se objevila v několika dílech Godardových "novovlnných souputníků" a příslušníků evropského uměleckého filmu. V Rivettově JEPTIŠCE vytvořila ústřední postavu Zuzany, s níž už předtím slavila úspěch na jevišti pařížského divadla Champs-Elysées. Ve slavném Vardové snímku CLÉO OD 5 DO 7 se pak spolu se svým mužem postarala o vtipné cameo v morbidní grotesce, kterou zhlédne hrdinka při náhodné návštěvě kina. Po boku Marcella Mastroianniho si zahrála ve Viscontiho existenciálním dramatu CIZINEC atd.
Na sklonku šedesátých let se osobní i umělecké dráhy Kariny a Godarda nadobro rozešly. V roce 1973 se pokusila o samostatnou režii a podle vlastního námětu natočila milostné drama ŽÍT SPOLU, kde navíc ztvárnila titulní roli. Poté i nadále filmovala převážně v Evropě (mj. ČÍNSKÁ RULETA R. W. Fassbindera) a kromě toho pokračovala i v pěvecké kariéře, kterou započala již v šedesátých letech (pracovala např. se známým skladatelem Sergem Gainsbourgem). V roce 1984 jí vyšel kriminální román "Zlaté město" (Golden City).
Herecký repertoár dekadentních a záhadných tmavovlásek zařadil Annu Karinu po bok největších hvězd francouzské kinematografie své doby. Na rozdíl od Jeanne Moreau či Catherine Deneuve se jí v současnosti bohužel již nedostává zajímavých příležitostí, kde by mohla znovu prokázat svůj přirozený talent.
