Biografia
Ruský režisér Andrej Někrasov Lvovich se narodil roku 1958 v Petrohradě, kde také později studoval na divadelní akademii obor herectví a režie. Magisterský diplom si odnesl z bristolské University Film School. Také vystudoval literární komparastiku a filosofii v Paříži.
Autorsky se Někrasov profiluje různorodě, od dramatu k dokumentu, v Čechách je známý především díky uvedení jeho dokumentárních snímků na filmovém festivale Jeden svět, v nichž kritizuje prorežimní Rusko a Putinovu jak zahraniční tak vnitrostátní politiku. V těchto souvislostech lze postavení jeho díla přirovnat k Michaelovi Moorovi v USA. Ovšem s tím rozdílem, že Někrasovovy filmy se dosud v Rusku promítat nemohou, s výjimkou pár klubových podzemních projekcí - tedy ani povědomí o jeho snímcích v široké tuzemské veřejnosti není.
Prvním dramatem SPRINGING LENIN z roku 1993 si vysloužil Někrasov cenu UNESCO v Cannes. Následovalo ocenění na Mannheim-Heidelbergském filmovém festivale za první celovečerní film LÁSKA JE SILNÁ JAKO SMRT v roce 1997. Druhý celovečerní snímek LUBOV A JINÉ NOČNÍ MŮRY z roku 2001 se setkal s uznáním na mnoha filmových festivalech, včetně Sundance a Berlína.
Postavení "režiséra disentu" Někrasov potvrdil pozoruhodným snímkem KAUZA LITVINĚNKO (2007), kde se zabývá okolnostmi, které vedly k vraždě ruského bývalého tajného agenta Alexandra Litviněnka v Londýně v roce 2006. Materiál je krom jiného sestaven z přímých výpovědí na kameru později zavražděného, který odhaluje strategie KGB.
V roce 1990 se Někrasov oženil s herečkou Olgou Konskaya. Olga Konskaya roku 2009 podlehla rakovině, předtím však ještě stačila s Někrasovem natočit snímek RUSKÁ LEKCE, který zkoumá příčiny války mezi Ruskem a Gruzií v srpnu roku 2008. Někrasov zde zpochybňuje oficiální verzi ruských politiků o způsobu účasti Ruska a dále sleduje mediální manipulaci a propagandu, která válku doprovázela a vedla k utváření úsudku v západní společnosti.
Zatímco v zahraničí sklízí Někrasov se svými snímky bouřlivý úspěch, v ruském prostředí mu jsou odezvou výhružné maily nebo osobní útoky, např.v podobě zdemolovaného bytu. Na počátku své kariéry se Někrasov podílel na Tarkovského posledním filmu Oběť, dnes k tomuto zdánlivému tvůrčímu rozporu říká: "Jako velmi mladý muž jsem chtěl být podle vzoru Tarkovského básníkem ... ale člověk s temperamentem Tarkovského by v dnešní době možná jednal stejně jako já ... když se podíváte hlouběji na jeho dílo, uvědomíte si, že byl disident. "
