Biografia
Studoval španělštinu a historii a roku 1990 úspěšně absolvoval filmová studia na prestižní Kalifornské univerzitě (zde se mimo jiné setkal s českým režisérem Jiřím Weissem). Počátkem 90. let byl zaměstnán jako scenárista ve studiu Universal, žádný z jeho výtvorů ale nebyl zrealizován. Nedávno se jako už výrazná postava amerického filmu podílel na povídkovém PARIS, JE T´AIME (2006) – s pověstí režiséra a scénáristy, který má v Hollywoodu právo rozhodovat o definitivní podobě svých snímků a od studia má nebývale vřelou podporu.
Na Olymp Hollywoodu ho totiž dva roky předtím vynesla BOKOVKA (2004), tragikomické loučení se svobodou s příchutí vína. Melancholický výlet s typově přesnými herci získal Oscara za nejlepší adaptovaný scénář a Zlatý glóbus za nejlepší film a rovněž za scénář.
Zásadní pro jeho kariéru bylo setkání s Jimem Taylorem (bydleli spolu už za časů studií v Los Angeles), společně upravovali scénář k úspěšné komedii FOTR JE LOTR (2000) a byli i u peripetií s neustálým obměňováním verze scénáře ke třetímu JURSKÉMU PARKU (2001). Spolu pak napsali scénář i k Payneově černém debutu OBČANKA RUTH (1996), ironickému pohledu na otázku potratů. Od té doby se od sebe nehnuli.
Na první výrazný úspěch čekali nedlouho. Pekelně černá satira KDO S KOHO (1999) získala nominaci na Oscara za scénář a do povědomí diváků i producentů hlouběji vpravila tehdy třiadvacetiletou Reese Witherspoon (nominace na Zlatý glóbus). Vypráví o jedněch středoškolských volbách do studentské rady a jejím černočerném zákulisí.
V následujícím snímku O SCHMIDTOVI (2002) už komediální prvky ustupují do pozadí a větší roli v něm hraje rozčarování a hořkost. Jack Nicholson v něm ztvárnil vyhaslého důchodce, který v "nemilosrdné" kritice amerického snu doufá po smrti manželky v lepší příští. Výsledkem je vedle mírné žánrové nevyhraněnosti Zlatý glóbus za scénář a pro bravurního Nicholsona nebo nominace na Zlatou palmu v Cannes za režii.
Nedávno se v komedii KDYŽ SI CHUCK BRAL LARRYHO (2007) vydal pouze jako scénárista (opět s Taylorem plus velice průměrným Barrym Fanarem) na horkou půdu serióznějšího námětu, ale na nepovedeném výsledku jakoby se jeho oscarová ruka nepodílela – a Zlaté maliny se jen třesou. Ze soukromí režiséra, který ukazuje Ameriku v jiném světle, stojí za zmínku manželství s herečkou Sandrou Oh (vedle půvabné Stephanie z Bokovky úspěšný seriál Chirurgové), které však roku 2005 po dvou letech ztroskotalo.
